„Když člověk kreslí, dotýká se špičkou tužky jak toho, co vidí, tak svého mozku. Vkresluje si svět do mozku a mozek začíná chápat souvislosti viditelné i ty neviditelné.“ Jiří Lindovský, 2020
Prvním titulem knižní edice Muzea umění Olomouc – Středoevropského fóra, jejímž cílem je prezentovat, kriticky zhodnotit či do širšího kulturního i sociogeografického kontextu střední Evropy konce 20. a počátku 21. století včlenit místní autory, je monografie Jiřího Lindovského. Tvoří ji tři sousledné části – první zahrnuje statě historiků umění Ladislava Daňka a Barbory Kundračíkové, reflektující dílo autora jako celek; druhá část je obrazová, demonstrující hlavní okruhy a témata Lindovského tvorby; a třetí pak představuje vybrané archivní texty, přehled výstav a literatury.
Jiří Lindovský je skutečným mistrem kresby, kresebné vyjadřování je základem jeho uvažování. Zároveň je však v českém prostředí soustavně chápán jako grafik. Jeho vůbec první monografie naznačuje, jak zúžené toto uvažování je – a Lindovského představuje jako autora přirozeně intermediálního, s jasným povědomím o vývoji aktuálních tendencí i uměleckých strategií, jehož pozice v kontextu současného umění je zcela výjimečná. Vedle celoživotní vášně pro viditelný svět a jeho proměny je totiž druhým podstatným prvkem jeho tvorby technika a technologie. Lindovský čerpá z tradice západní kultury, reviduje renesanční postuláty kalokagathie, harmonie tělesného a mentálního, apeluje na hluboce duchovní principy umění. Činí tak věcně a racionálně, aniž by umění zbavil oné podstatné kvality, která přesahuje rozměr každodennosti, jež se ukazuje být ve své podstatě zázračná.
***
“When a person is drawing, they’re not only touching the tip of the pencil to what they see, but also to their brain. They draw the world into their brain and the brain begins to understand the visible – and invisible – connections.” Jiří Lindovský, 2020
The first title in the Olomouc Museum of Art – Central European Forum book series, the goal of which is to present, critically evaluate, and incorporate local artists into the wider cultural and sociogeographic contexts of Central Europe at the turn of the 20th and 21st centuries, is a monograph on Jiří Lindovský. It is comprised of three parts – the first features essays by Ladislav Daněk and Barbora Kundračíková reflecting on the artist’s work as a whole; the second is pictorial, demonstrating the main scopes and themes of Lindovský’s work; and the third is a selection of archival texts, as well as a survey of his exhibitions and critical commentaries on his works.
Jiří Lindovský is truly a master draughtsman: expressing himself through drawing is the way he thinks. At the same time, in the Czech Republic he is considered a graphic artist. This first monograph on his work points out just how narrow this conception is – and it presents Lindovský as an intermedia artist by nature, with a clear understanding of the development of current trends and artistic strategies, whose position in the context of contemporary art is truly unique. In addition to his lifelong passion for the visual world and its transformations, the second fundamental factor in his work is machinery and technology. Lindovský draws from the traditions of Western culture, revising the Renaissance postulates of corporeal and mental harmony, appealing to the deeply spiritual principles of art. He does so objectively and rationally, without depriving art of its essential quality, that which transcends the everyday dimension, which he shows to be, in its very essence, miraculous.
Kniha je dvojjazyčná (čeština + angličtina).
