Publikace se zabývá těmi obdobími školní docházky, která u nás dosud nejsou dostatečně zpracována, totiž II. stupněm ZŠ a školami středními. Jejím cílem je seznámit širokou veřejnost – ale hlavně rodiče – se zkušenostmi učitelské i poradenské praxe a poskytnout rady, jak těmto dětem účinně pomáhat.
Problematika specifických poruch učení je závažná, protože neumět dobře číst, psát nebo počítat znamená mít uzavřenou cestu k informacím a k dalšímu vzdělání. Nezávisle na inteligenci bývají děti s SPU ve škole neúspěšné a mívají obtíže i s profesní přípravou; své intelektové předpoklady nejsou schopny plně využít a ztrácejí možnost studovat – vynikající rozumové schopnosti totiž mnohdy nestačí obtíže kompenzovat. Ve škole existuje pro děti s problémy výukového nebo výchovného rázu složitý svět, a přestože se často jedná o žáky nadané, kteří svůj problém zdolávali zvýšeným úsilím a zásluhou rodiny, s přechodem na II. stupeň se jejich obtíže stupňují, neradi čtou, nestačí tempu ostatních. S tím úzce souvisejí vznikající obtíže sekundární: dítě se potýká s pocitem méněcennosti, s odporem ke škole, těžko se začleňuje do skupiny vrstevníků a má nedobrý vztah k učitelům i rodičům. Není-li mu včas pomoženo, mohou jeho problémy vyústit v neurotizaci. Proto je nutné, aby jeho okolí bylo o problémech informováno a dokázalo zaujmout správný postoj.
