Tři sta let od narození jednoho z nejslavnějších britských filozofů – Davida Huma – je výročím, které jsme i v CEPu nechtěli nechat zapadnout.
Část A přináší texty ze semináře "David Hume – 300 let od narození" z 28. dubna 2011. Profesor Vysoké školy ekonomické Robert Holman představuje Davida Huma jako ekonoma. Zuzana Parusniková z Filozofického ústavu Akademie věd ČR vykládá Huma jako skeptika. Zdeňka Jastrzembská z Filozofické fakulty Masarykovy univerzity se zaměřuje na Humův naturalismus. Josef Moural z Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem se zabývá Davidem Humem jako publicistou. Vedoucí katedry filozofie VŠE v Praze Ján Pavlík analyzuje filozofii náboženství a morálky Davida Huma.
V části B uveřejňujeme různé doplňkové texty: Marek Loužek z Centra pro ekonomiku a politiku vykládá život a dílo Davida Huma. Filozof Zdeněk Novotný rozebírá teorii poznání Davida Huma. Ředitel Prague Twenty Lukáš Kovanda zkoumá Humovu teorii peněz. Doktorand VŠE Tomáš Krištofóry zasazuje Huma do hayekovské tradice spontánního řádu. Doktorand Pedagogické fakulty UK Ondřej Čapek představuje Davida Huma jako skeptického idealistu.
V části C uveřejňujeme tradiční přílohy – úryvky z díla Davida Huma. Jde jednak o kapitolu o původu idejí ze "Zkoumání o lidském rozumu" (1748), dva eseje - o vzniku vlády a o penězích - z "Morálních a politických esejů" (1741-42) a nakonec závěr z "Přirozených dějin náboženství" (1779).
David Hume byl dobrým přítelem Adama Smithe, oba muži se shodovali v názorech na liberální uspořádání společnosti, na význam svobody lidí pro prosperitu národa a rovněž na podstatu morálky. Svou politickou filozofií a ekonomickými úvahami poskytl David Hume filozofický rámec pozdějšímu liberalismu britských klasiků politické ekonomie. Věřím, že sborník se stane průlomovým počinem.
Václav Klaus
V Praze, 22. června 2011
