Kniha je jedinečnou antologií esejů, jejichž autoři, psychoterapeuti, pocházející z různých zemí a kultur, se pokouší vyjádřit k otázkám, jimiž se obvykle zabývají spíše představitelé jiných společenských věd, sociologové, antropologové či politologové. Ti upozorňují na paradox současného světa: na jedné straně se neustále zdokonalují internetové technologie umožňující téměř bezprostřední přenos komunikace mezi kontinenty, na druhé straně se stále výrazněji potvrzuje, že většina problémů, které lidé zažívají, významně souvisí se zkreslováním či nepochopením kulturních významů a neschopností porozumět tomu, co nám chce druhý sdělit emočně slovy nebo neverbálními prostředky.

Autoři jsou gestaltterapeuti a kulturu vnímají jako přizpůsobení a ztotožnění se s určitým specifickým systémem, do kterého se rodíme a jehož vlivům jsme vystaveni v průběhu našeho vývoje. Vycházejíce z vlastní terapeutické zkušenosti z práce s klienty se však pokouší toto chápaní kultury rozšířit. Představují gestaltterapii jako dialogický přístup, který tím, že klade důraz na respekt k odlišnosti, jedinečnosti subjektivního prožitku, kulturního pozadí a kontextu každého jedince, lze využít i ke zprostředkování dialogu mezi odlišnými kulturami. Vycházejí z přesvědčení, že dialog založený na oboustranném zájmu a víře, že právo na existenci má každý, může vystavět mezi kulturami most vedoucí k vzájemnému pochopení a toleranci.