Hrobařova dcera

Rebecca Schwartová je dcera židovských uprchlíků z nacistického Německa, jejíž otec, učitel matematiky, nenašel v Novém světě práci jinde než na hřbitově. Chudoba, izolovanost a ukřivděnost vyústí po letech v tragédii, která uspíší Rebečin odchod z domova. Nový život ji však neušetří zkoušek ve vztazích s muži – s agresivním manželem, tajemným ctitelem, nadaným synem – a přinutí ji ještě několikrát změnit identitu, než se symbolicky završí. Román Hrobařova dcera, inspirovaný osudy autorčiny babičky, je poctou tzv. mlčící generaci, dětem druhé světové války, z nichž mnohé se musely vícekrát „znovu narodit“, aby překonaly zděděná traumata a uchránily před nimi své potomky.