Skladby českých soudobých autorek v provedení violoncellisty Štěpána Filípka.
Unikátní dokumentární album složené z prací devíti českých hudebních skladatelek pro sólové violoncello. Interpretace skladeb ženských autorek se pro violoncellistu a skladatele Štěpána Filípka stala jedním z hlavních zaměření jeho sólových nahrávacích aktivit na konci druhé dekády 21. století. Důležitým prvotním impulsem, který nakonec vedl až k vydání alba 9, byla iniciativa dramaturga Českého rozhlasu Martina Klusáka, který roku 2019 připravoval specializovaný pořad o skladatelkách na stanici Český rozhlas Vltava. Pro tuto příležitost oslovil k nahrání skladby Canto Amoroso Ivany Loudové právě Štěpána Filípka. Následně se rozvinul několikaletý intenzivní projekt, jehož vyvrcholením je právě vydání nového CD. Dramaturgie CD začíná výběrem hudby, která vznikla již na konci 20. století. Album otevírá zmíněná skladba Canto Amoroso (1996) Ivany Loudové. Následující Suita pro sólové violoncello (1997) patří k pracím Petry Šuško, které dokončila ještě jako studentka pražské HAMU. Do 21. století posouvá v rámci alba posluchače svou skladbou Lenka Nota. Ve Vídní žijící autorka se pro své Safranbolu (2003) inspirovala orientálními motivy. Zajímavou a přitažlivou sondu do lidského podvědomí nazvanou Hypnóza (2020) vytvořila talentovaná Soňa Vetchá. Markéta Brothánková ve své Uspávance (2020) reflektuje silný osobní zážitek spojený s narozením syna a Petra Čtveráčková ve své Střídmosti (2020) zase popisuje inspirace nádhernými barokními plastikami Matyáše Bernarda Brauna. Optimistické ozvuky valašského folkloru jsou dobře patrné v Malých radostech (2021) Hany Foss, naopak v takřka psychoanalytické studii nazvané Třes (2021) z dílny Dariny Žurkové, autorky působící v Nizozemsku, můžeme nahlédnout do poněkud temnějších zákoutí lidské duše. Usmiřující a naplňující Světlo světa (2021) album uzavírá. Zuzana Michlerová se pro skladbu inspirovala nadčasovým fragmentem z novozákonního Janova evangelia. Čtyři z autorek (Markéta Brothánková, Hana Foss, Darina Žurková a Zuzana Michlerová) ve svých skladbách použily kromě violoncella také lidský hlas, např. ve formě zpěvu, křiku, nebo šeptání. Violoncellista a skladatel Štěpán Filípek (*1981) v současnosti patří k progresivním českým umělcům s mezinárodním přesahem. Jeho interpretace i vlastní kompozice jsou ceněny pro širokou škálu barev a emocí. Díky své všestrannosti a chytré dramaturgii je častým hostem hudebních festivalů, k zajímavostem posledních let patří např. vysoce hodnocený recitál v rámci festivalu Moravský podzim, vystoupení na přehlídce So klingt die Gegenwart! v Berlíně, nebo prestižní koncert pořádaný velvyslanectvím ČR ve Washingtonu
