O smyslu bytí

Přečtená

„Pan Feynman nežertuje“, tak v krátkosti a lapidárně vystihl Timothy Ferris v roce 1998 první knižní vydání souboru Feynmanových přednášek O smyslu bytí. Kniha obsahuje tři přednášky z roku 1963, proslovené na Washingtonské univerzitě, v nichž se Feynman neobracel na studenty a vědce, ale na laickou veřejnost. Světoznámý fyzik se zamýšlel nad vztahem vědy, filozofie a náboženství, nad tím, jak nejistota hodnot a jejich kritérií ovlivňuje naše vyhlídky do budoucnosti, a připomněl, že největší hrůzy byly vykonány právě nesprávným pochopením filozofických idejí.
Čtenář se dozví, co si Feynman myslel o „věcech veřejných“, pozná jeho občanské názory i to, jakou roli přisuzoval kráse a umění v lidském životě, sleduje jeho postřehy o společnosti, úvahy o konfliktu mezi vědou a náboženstvím, o míru a válce, o všeobecné fascinaci létajícími talíři, o zázračném léčitelství i telepatii, o nedůvěře lidí k politikům - prostě o všem, co zajímalo tohoto nevšedního vědce i občana. Autor v těchto přednáškách poukázal na hlubokou spojitost vědeckého bádání a demokracie - byl přesvědčen, že nezbytnou podmínkou pro úspěšné bádání je otevřenost novým nápadům a teoriím, odvaha pochybovat, ale také odvaha nevyhovující teorie opustit: otevřené a svobodné myšlení - a takové je vědecké myšlení především - je tedy neslučitelné s totalitou. O to cennější je fakt, že tyto přednášky byly proslovené v době světa rozděleného studenou válkou. V závěru pak ateista a vědec Feynman vyzdvihuje encykliku papeže Jana XXIII. Pacem in Terris „jako nejpozoruhodnější událost naší doby“.