Láska k dětem a nevysychající kreativita spisovatele
Marka Srazila nám přináší do světa novou knížku, “Písání pro Karolínku”. Jak nám již název napověděl, knížka je věnována Markově dceři Karolíně, ovšem, jak autor sám praví v záhlaví, nejen jí, ale také všem čtenářům od 4 do 157 let. Respektive všem, kteří jsou vnitřně dětmi bez ohledu na tělesné stáří. Marek Srazil knihu přehledně rozčlenil na tři díly:
- Krátká písání,
- Básničky čili písničky a
- Snění o zeleném lese.
V první části prezentuje příběhy a bajky, které málokdy přesáhnou délku jedné strany. Některé texty a je doprovázející úkoly náladou přísluší spíše mladším dětem, ovšem určitá jejich repetitivní a prostá povaha má uklidňující a koutky cukající vliv i na starší ročníky, např. již úvodní “O Bříšku a Kyblíčku” nebo “O kozičce, která spásla město”. Najdeme zde také texty s mírným avšak autenticky přirozeným nádechem výchovného charakteru jako “O pirátské lodi a lepidle” nebo texty s kontemplativním podtónem jako “O Lásce a jiných úkazech”. Pevně doufám, že stejně jako mě, se dech bude tajit dětem při čtení příběhů se strašidelnými prvky, kde se skutečnost nenásilně prolíná s tajemným světem fantazie. Velká dávka upřímnosti a lehká dávka nadhledu činí povídky “O Karličce a tajemných dvířkách” a “O zelené holčičce a Drákulovi” bezpečnými ostrůvky vzrušení, ve druhé zmíněné je pak povzbuzena dětská představivost možností vlastního dokončení příběhu. Na předchozí literární tvorbu Srazil, navazuje až ke konci první části knihy: “Podivuhodná stvoření pana spisovatele” objasní nejednu záhadu z jeho dvoudílné série Frngolový sloh, která nám do duše vnáší ozvěnu jazykohravé tvorby Christiana Morgensterna. Závěrečné “Krátké povídání o Frňkovi a jeho přátelích” dětským čtenářům připomene populární
Pohádky do postýlky a nasměruje nás k druhé části knihy – Básničkám čili písničkám. Protože Marek Srazil pořádá oblíbená čtení po školkách, školách a knihovnách celé republiky, děti se mají na jeho vystoupeních určitě na co těšit, a jsem si jistá, že spoustu zde publikovaných písní a básniček si hned napoprvé zamilují.
Třetí a závěrečná část, Snění o zeleném lese, je jakousi křehce silnou osobní výpovědí citlivého člověka procházejícího nelehkým obdobím. Když je člověku ouvej, většinou se utíká do svého dětství, do fantazie anebo do přírody. Ve Snění o zeleném lese se opatrně procházíme všemi těmito světy, s velkou láskou a pokorou.
