Filosofka Tereza

Filosofka Tereza aneb Vzpomínky na příběh otce Dirraga a slečny Éradice je vyprávěním o erotickém (a filosofickém) probuzení, jak je Tereza popisuje v rukopise svému milému, hraběti. Vyprávění začíná, když je Tereza v dětském věku pro svůj zvýšený temperament uzavřena do kláštera, jehož prostředí jí pro svou přílišnou zbožnost nesvědčí. Obrat se objeví, když se dívka následně stane svědkem hrátek mezi chlípným knězem, otcem Dirragem, a jeho svěřenkyní, naivní kajícnicí Éradice, již ctihodný páter zasvěcuje tzv. "posvátným provazem svatého Františka". Konečného ponaučení se Tereze dostává až po smrti její matky, a sice od přičinlivé pařížské sousedky, bývalé kurtizány, pyšnící se jistou anomálií — neprorazitelnou panenskou blánou. Nejedno pikantní dobrodružství, které od ní vyslechne, jí pomůže leccos pochopit, vyzrát a připravit se na svůj vlastní erotický život.

Dílo se vymyká jednoznačnému žánrovému zařazení zejména svými filosofickými nástiny a přesahy. Ve své Juliettě čili Slasti neřesti se o něm zmiňuje také markýz de Sade.