Intarzie

Jaroslav Mestek se převážně milostnou Intarzií hlásí k Ivanu Vyskočilovi, jako např. Petr Nikl a Přemysl Rut u nichž je hravost českého jazyka také všudypřítomná. Autor obdivuje básníky, jakými jsou Christian Morgenstern, René Char a Vladimír Holan. Cizelovanou jednoduchostí a kultivovanou smyslovou plností je Intarzie víceméně komorně laděná pro violoncello. Knížka je ilustrována kresbami akademického malíře Romana Franty, který je v ní přiblížen zasvěceným medailonem. Tato v pravém slova smyslu „krásná kniha“ má průzračně lehký design – několik půvabných schválností v ní odhalí jen všímavý čtenář. Celkově jde o literární homeopatikum zmírňující citovou vyprahlost.