Pohřeb Velké matky

Přečtená

I v tomto díle nacházíme reálné i fantastické Macondo, jemuž García Márquez zaručil nesmrtelnost románem Sto roků samoty, a řadu známých motivů, které v toku vyprávění nabývají nejrůznějších podob, avšak vždy nesou pečeť autorova mistrovství a humoru. Titulní povídka vypráví o Velké matce, jež byla "jedinou a svrchovanou panovnicí Království macondského" a která určovala chod věcí veřejných i soukromých. S nutnou dávkou nadsázky spisovatel líčí, jak na její pohřeb přijel prezident státu i papež, ministři a generálové, ale i královna zelené tykve, moučné juky či královna gujávových plodů. Závěr je mnohem realističtější i relativizující: sotva samotný pohřeb začne a průvod se dá do pohybu, ulice se zaplní smrdutými odpadky a příbuzní se začnou dohadovat o majetek.

Soubor osmi povídek, datovaných rokem 1962, přináší texty známé (jako například V tomhle městečku se nekrade nebo Baltazarovo podivuhodné odpoledne) i povídky publikované česky poprvé: Úterní siesta, Takový obyčejný den, Umělé růže a další. Roku 1979 vyšel v nakladatelství Odeon výbor ze tří Márquezových knih pod názvem V tomhle městečku se nekrade. Současné vydání představuje autorovu tvorbu v původním rozsahu.