Terezín, Osvětim, Schwarzheide - tři jména, která vešla do paměti historie jako místa utrpení a smrti. Tři nacistické koncentrační tábory, do nichž hitlerovská soldateska v letech 1941 - 1945 násilně deportovala tisíce evropských židů, aby je fyzicky likvidovala. Tři dějiště tragického selhání civilizace zvaného holokaust, zaplaceného šesti miliony lidských životů. A také tři stanice strastiplného úseku životní pouti autora této knihy. Alfred Kantor, osmnáctiletý student z Prahy, sdílel osud svých židovských sourodáků, ale na rozdíl od mnoha jiných včetně matky a své přítelkyně měl obrovské štěstí, že přežil. Výjevy, jichž byl v Terezíně (1941 - 1943), Osvětimi (1943 - 1944) a nakonec ve Schwarzheide (1944 - 1945) svědkem, ho přiměly kreslit a zaznamenat je jako očité svědectví. Papír a kreslicí náčiní získal tajně od spoluvězňů z kanceláří a kreslil při každé příležitosti. Zachytil vše, co viděl, zažil, protrpěl za svého věznění i během návratu do vlasti v proslulém pochodu smrti. Část kreseb se zázrakem dochovala, další vyvolal mladý umělec ze své paměti a přenesl na papír v letních měsících 1945 ve sběrném táboře pro osvobozené vězně v Deggendorfu. Soubor 127 kreseb vytvořil dílo, jaké nemá mezi doklady nacistických hrůz obdoby. Tato kreslená kronika je unikátním svědectvím o životě vězňů v lágru, obsahuje řadu výjevů a situací, jež nikdo jiný srovnatelným způsobem nezachytil. Prosté, až naivistické provedení spolu s detailní přesností zobrazení vdechlo dílu etické rozměry a patos připomínající světoznámý Deník Anne Frankové. Kantorova umělecká výpověď o holokaustu byla knižně poprvé publikována v USA, kam se autor po válce odstěhoval, pak ve Velké Británii a v Německu. Toto první české, faksimilové vydání má ve srovnání se zahraničními edicemi jednu pozoruhodnou kvalitu navíc: připravil je Kantorův spoluvězeň, historik prof. PhDr. Pavel Oliva, DrSc. Vše, co je zde umělcovou rukou kresebně zachyceno, rovněž prožil. Jeho interpretace znásobuje dokumentární autentičnost Kantorovy knihy a umocňuje její nadčasové memento.
Preklad a predslov: Pavel Oliva
Grafika: Ivana Holcmanová 
