Špetka věčnosti

Přečtená

Komisař Adamsberg kupuje dům se strašidlem na půdě, aby měl kde hlídat synka Toma a mohl mu číst o pyrenejské architektuře a vyprávět podivné pohádky o kozorožcích. Zároveň se ovšem musí Adamsberg starat o vlastní bezpečnost, protože z vězení uprchla vraždící ošetřovatelka, kterou kdysi zatkl jen díky své intuici a jemnému čichu. V nejnovějším případě vadí rozostřené, nesystematické a nesoustředěné mysli "přehrabovače oblaků" Adamsberga hlína za nehty dvou mrtvých mladíků, zdánlivě zabitých při vyřizování drogových účtů; odmítne je předat protidrogovému oddělení a úporně pátrá, odkud se hlína mohla vzít.

Brzy do hry vstoupí otevírání hrobů, skolení jeleni se srdcem vyrvaným z těla a především jeden středověký, ne zcela srozumitelný text. Jen snílek typu Adamsberga (s pomocí vzdělance Danglarda) dovede dát věci do souvislostí, a to přitom má na kriminálce nového poručíka promlouvajícího v racinovských verších, s nímž má jisté nevyřízené účty, a navíc záhadně mizí jeho oblíbená poručice Retancourtová!