Ve jménu ďábla

Přečtená

Kolem 60 000 obětí v průběhu tří staletí. To je strašná bilance honu na čarodějnice ve středověku a raném novověku. Nejprve jej prováděly církevní inkvizice a později také světské soudy. Lidé neviděli pro neúrodu, války či mor jiné vysvětlení než čarodějnictví a černou magii a svůj strach přehlušovali pronásledováním žen, které podezírali z miliskování s ďáblem, ale i mužů, a dokonce i dětí. Jako návod sloužila soudcům smutně proslulá kniha, která vznikla v roce 1487 – Kladivo na čarodějnice. Autor vypráví poutavě a zasvěceně o pobožnůstkářství a pokrytectví, o závisti a zášti, o představách o čarodějnických sabatech, o rozkoších a neřestech. Jeho ironický a odlehčený styl umožňuje čtenáři, aby se přenesl přes mnohdy otřesná líčení.

Preklad: Milada Kouřimská, Milan Kouřímsky