Lživá zrcadla

Znovu se před námi otevírá magický svět systému Hlubina s virtuálním městem Deeptownem. Ve volném pokračování románu Bludiště odrazů nacházíme bývalého divera Leonida v těžké krizi. Stal se nepotřebným, ztratil většinu unikátních schopností a každou noc ho pronásleduje děsivý sen. Nebo snad varování? Ve virtuálním světě se totiž děje cosi ďábelského. Výstřel z imaginární zbraně zabíjí u obrazovky počítače mladého hackera. Jak je to možné? Proč tajemný Černý diver a dokonce sám velký Dibenko, vynálezce systému Hlubina, usilovně pátrají po souboru dat, jenž onen hacker ukradl a před svou smrtí stačil kdesi ukrýt? Leonidovi nezbývá než se vrátit do Deeptownu a utkat se tváří v tvář s démonickým Černým diverem.
Řešení záhady je opět překvapivé a nastoluje, jak je pro autora typické, závažný filosofický problém. Nutno však přiznat, že děj rozsáhlého románu se stává trochu stereotypním. Jako by chtěl Lukjaněnko dostat ještě trochu šťávy z dokonale vymačkaného citronu. Přesto nenudí. A občas dokonce čtenáře „probudí" nečekaným nápadem.
Jakýmsi bonusem je připojená novela Průzračné vitráže, odehrávající se v situaci, kdy se v Hlubině začíná s budováním virtuálních věznic. Je zajímavá tím, že ji autor psal na internetu za spoluúčasti čtenářů a dokonce jim nechal na výběr dva různé konce. A celkový dojem? Lukjaněnko má laťku hodně vysoko a nejde pod ni, i když se snaží vytěžit maximum z předchozího úspěšného díla.

text: Otomar Dvořák
Pevnost 03/2008