Psychologická diagnostika dospělých

Psychodiagnostika je základním pracovním nástrojem psychologů v mnoha oblastech praxe i výzkumu. Slouží např. určení stupně vývoje jedince a zjištění příčin případných odchylek vývoje, individuálních zvláštností osobnosti, psychologické prognózy aj. Význam psychologické diagnostiky v řadě oborů lidské činnosti stále roste. Publikace, která si už v prvním vydání získala velkou oblibu mezi studenty i psychology v praxi, popisuje východiska a zásady diagnostiky a především několik set metod pokrývajících širokou škálu zjišťovaných charakteristik. Pro druhé vydání ji autor rozšířil a doplnil o informace o některých nových nebo inovovaných testech. Cílová skupina Psychologové působící ve všech oblastech odborné praxe, posluchači psychologie i odborníci příbuzných profesí, zejména lékaři, kteří přicházejí do kontaktu s výsledky psychodiagnostické činnosti.
Autor Prof. PhDr. Mojmír Svoboda, CSc., je profesorem klinické psychologie a současně vedoucím Psychologického ústavu Filozofické fakulty Masarykovy university v Brně, kde dlouhá léta přednáší psychodiagnostiku, psychoterapii a jiné klinickopsychologické disciplíny; známé jsou i jeho práce z oblasti hypnologie.
Úvod

K napsání této knihy mě vedlo nejen třicet let výuky psychodiagnostiky na univerzitě, ale hlavně nedostatek relevantní literatury. Text je určen studentům psychologie a odborným psychologům, kteří mají oprávnění k diagnostické činnosti. Etická pravidla profese a případné nebezpečí zneužití metod jsou příčinou toho, že kniha neobsahuje informace takové úrovně konkrétnosti a podrobností, jak by bylo žádoucí. Předkládaná práce je jen rámcovým přehledem, orientací v jednotlivých metodách, které je třeba studovat z původních manuálů a odborných studií. Ke zvládnutí řady metod je zapotřebí delšího praktického zácviku pod supervizí zkušeného psychologa. Už i u nás se objevují první specializované krátkodobé kurzy, věnované zvládnutí jednotlivých (vesměs projektivních) technik. V zahraničí je běžné, že jsou univerzitní chodby polepeny nabídkami takovýchto kurzů, neboť pregraduální výuka pochopitelně nemůže poskytnout studentům detailní poznatky a hlavně dovednosti. Při koncipování textu bylo možno zvolit variantu, v níž je pojednáno o velkém množství metod na úkor míry informací o nich, nebo variantu “málo metod, ale podrobně”. Zvolil jsem kompromis se všemi konsekvencemi, které přináší. Informace jsou prezentovány na dvou úrovních. O některých testech se čtenář dozví více, jiné jsou pouze povšechně zmíněny. Zařazení metod do jedné z uvedených skupin bylo ovlivněno jejich rozšířením, používáním, oblibou i dostupností. Pro dělení látky jsem zvolil jednoduché kritérium, a to formální charakteristiku: tedy metody výkonové, projektivní, dotazníkové atd. Toto dělení se z věcných důvodů nepodařilo vždy zachovat, zejména ne uvnitř jednotlivých skupin. Domnívám se však, že zařazení metody do určité kategorie není tak podstatné jako pochopení jejího smyslu. V uplynulých letech existoval v Bratislavě podnik Psychodiagnostické a didaktické testy, který vydal několik desítek metod, jež obohatily možnosti českých a slovenských psychologů. V některých případech (zejména v prvních letech existence podniku) spatřily světlo světa jen překlady a provizorní příručky bez psychometrického základu. Postupem doby nabývaly převahy kompletní manuály s tuzemskou restandardizací. V knize je uvedeno, zda příslušný test byl již v Čechách, na Moravě, či v dřívějších letech v bývalém Československu vydán. Lze předpokládat, že v brzké budoucnosti vznikne více vydavatelství, v jejichž edičních plánech budou psychologické vyšetřovací metody. Byla ustavena Komise pro psychodiagnostiku Českomoravské psychologické společnosti, která by měla do jisté míry ovlivňovat publikační činnost těchto vydavatelství, oponovat jednotlivým metodám v jejich přípravné fázi, recenzovat je v odborném tisku, resp. udělovat jim oficiální atesty. Tak by bylo možno garantovat úroveň vydávaných metod. Chtěl bych velmi upřímně poděkovat oběma recenzentům, a to Prof. PhDr. Stanislavu Kratochvílovi, CSc. a PhDr. Mariánu Koščovi, za jejich (laskavým způsobem podané) kritické připomínky, které napomohly k zpřesnění a lepší čitelnosti textu.