Tomáš S. Polívka v úvodním slově v albu píše: „Těžko najdete jinou tak mihotavou, zvukomalebnou, snivou, bezčasou a nadčasovou hudbu, jakou jsou písně Oldřicha Janoty. Řadili je k folku, minimalismu, experimentálnímu rocku i alternativě a ony přitom zůstaly bez ohledu na žánr či formu pocitem, náladou, tušením, obrazem, chvěním. Možná proto je mohli po svém uchopit tak různorodí interpreti a ony zůstaly nezaměnitelné. Album otevírá Jablkoň s titulní písní celé kompilace, Michal Němec říká, proč si vybral právě tuto skladbu: „Ztracený ve světě, to je taková úplně typická Janotovka... A Janotovky, ty já prostě rád.“ Nálada této skladby jakoby předurčuje ráz první poloviny alba, která ctí spíše klidnější podobu písní Oldřicha Janoty. V druhé půli alba postupně přibývá rockovější podoba písní, aby závěr a tečku za celou kompilací udělal Tomáš Kočko, který skladbu Sedm havranů nahrál opět čistě „janotovsky“, tedy kytara a zpěv.