Máša a Běta

Dva příběhy dvou ženských protagonistek. Děj Máši je zasazen do konce 40. let v Československu, tedy do doby po „Vítězném únoru". V atmosféře davové psychózy se odvíjejí osudy mladé nadšené svazačky, jejímž protihráčem je básník Egon Goldmann, vybavený četnými autobiografickými rysy. Ironický škleb nad tragikomičností doby, v níž skutečnost přerůstá v obludný sen.
I v Bětě je zašifrováno mnoho dobových reálií, avšak děj je zde vsazen do polosnové roviny a 70. let. Hrdinka přijíždí do městečka v pohraničí v blízkosti pracovního tábora, a to s tajným úmyslem spatřit tu některé ze svých vězněných přátel. Po beznadějných střetech s byrokratickými překážkami a po řadě prapodivných a varovných setkání se hrdinka rozhoduje pokusit se prchnout za hranice, což se jí nezdaří. Po zoufalém pokusu se ocitá opět jen v místě, kde se její útěk započal. Bludný kruh se takto uzavírá, sen se vrací k obludné bezvýchodné realitě.