Lipovetského třetí esejistická kniha z roku 1992 si všímá změny, k níž došlo v chápání a prožívání morálních hodnot. Autor mapuje takové jevy, jako je bioetika, mediální charita, humanitární akce, ochrana životního prostředí, mravní reforma obchodní sféry, politiky i médií, spory kolem potratů apod. Jeho zrcadlo naší "bezbolestné etiky" je kritické, ale zároveň tolerantní. I ke zdánlivě jednoznačně záporným jevům přistupuje bez předsudků, snaží se je vidět z různých úhlů a zařadit do celkového rámce, jenž však není nehybný. Důležité je i to, že každá reflexe vychází z naprosto věcných pozorování a je ilustrována konkrétními příklady.