Národní zájmy se utvářejí pod vlivem etických hodnot, uznávaných na území příslušných národních států, ale také pod vlivem tlaků jednotlivých zájmových skupin. Je zřejmé, že jiný zájem mají vývozci a jiný dovozci: i když existuje shoda na prospěšnosti volného obchodu, vždy se dají najít důvody pro hledání výjimek a jistých forem protekcionismu.
Zkušený autorský kolektiv pod vedením doc. Ing. Evy Klvačové, CSc., z Institutu evropské integrace, analyzuje v knize „České národní zájmy v procesu evropské integrace“, vydané nakladatelstvím Professional Publishing, jednotlivé aspekty vytváření českých národních zájmů v rámci prostoru Evropské unie (volný obchod doplněný podporou exportu, proexportní politika versus politika hospodářské soutěže, oddalovaní zavedení eura a zájmy ČR, energetická strategie EU a národní zájmy, výzkum a vývoj inovací v ČR). Velmi aktuální je závěrečná kapitola, pojednávající o Lisabonské smlouvě pohledem českých národních zájmů, a to především proto, že všichni o této kompromisní smlouvě mluví a píší, ale málokdo zná bližší souvislosti jejího vzniku, postupu schvalování a principy, které do dalšího života Evropské unie přináší. Autoři v závěru knihy konstatují, že pokračování evropské integrace je pro Českou republiku jako zemi s malou otevřenou ekonomikou životní nutností a je lépe, když se tato integrace děje podle pravidel, která máme možnost ovlivňovat, než kdyby tomu tak nebylo.
