Sága o svatém Óláfovi

Sága o svatém Óláfovi (Óláfs saga helga) z pera islandského autora 13. století Snorriho Sturlusona je nejznámější královskou ságou a nejslavnější z dochovaných staroseverských biografií norského krále Óláfa Haraldssona (ca 995 - 29. 7. 1030), ve své době známého také jako Óláf Tlustý. Po smrti získal přízvisko Óláf Svatý a stal se nejvýznamnějším norským světcem a patronem Norska. Snorri Sturluson na jeho životním příběhu mistrně ukazuje přerod mocichtivého dobyvačného vikinga v pokorného světce a zároveň detailně přibližuje historické události začátku 11. století. Sága tvoří nejdůležitější součást souboru královských ság Heimskringla ("Okrsek zemský") a vychází nyní v odborně zredigovaném překladu Ladislava Hegera.

Snorri Sturluson byl nejvýraznější postavou islandské politiky a literatury první poloviny třináctého století, posledního období samostatného islandského státu a zároveň doby vrcholného rozkvětu islandského písemnictví. V letech 1215-18 a 1222-31 zastával nejvyšší úřad v zemi, byl zákonopravcem altingu. Účastnil se bojů o vládu nad Islandem, vedoucích ke ztrátě nezávislosti na norském králi, a coby básník a učenec dovršil nejlepší tradice islandské literatury. Krom Heimskringly je mu připisováno autorství Ságy o Egilovi a tzv. prozaické či Snorriho Eddy.

Ze staroislandštiny přeložil Ladislav Heger.