Monografie si klade za úkol precizovat teoretický koncept v podobě testovatelné hypotézy o vztahu mezi politickou kontrolou teritoria násilným nestátním aktérem a efektivitou realizace jeho politického cíle (politik). Teoretické východisko výzkumu operuje s tvrzením, že existuje skrze schopnost vládnout zprostředkovaný (nelineární) příčinný vztah mezi efektivitou realizace cílů a teritoriální penetrací. Ve výzkumu jsou představeny čtyři případové studie a výzkum je veden z pozice kvalitativně-vysvětlující epistemologie. Výstupním analytickým zjištěním je částečné potvrzení hypotézy, že mezi teritoriální penetrací a efektivitou cílů neexistuje přímo úměrný vztah a že teritoriální penetrace a teritoriální vládnutí jsou nutnými podmínkami efektivity cílů.