Existují příběhy o Středozemi z dob mnohem starších než Pán prstenů, a příběh vyprávěný v této knize je zasazen do rozlehlé země za Šedými přístavy na západě, kudy se kdysi procházíval Stromovous, ale která se potopila při obrovském kataklysmatu, jímž skončil První věk světa. V oné pradávné době sídlil první Temný pán, Morgoth, v obrovité pevnosti Angband na severu, a tragédie Túrina a jeho sestry Niënor se odehrávala ve stínu strachu z Angbandu, za války, kterou Morgoth vedl proti zemím a ukrytým městům elfů.
Krátký a strastiplný život sourozenců ovládala živelná nenávist, kterou k nim choval Morgoth jako k dětem Húrina, muže, který se mu odvážil vzdorovat a vysmát se mu do obličeje. Morgoth proti nim vyslal svého nejstrašlivějšího služebníka Glaurunga, mocného ducha v podobě obrovského ohnivého draka bez křídel. Do tohoto příběhu plného dobývání, útěků, lesních skrýší, pronásledování a vytrvalého odporu tváří v tvář stále menší naději vstupují Temný pán a drak v děsivě hmatatelné podobě. Zlovolně a posměšně manipuluje Glaurung osudy Túrina a Niënor pomocí ďábelsky vychytralých lží a úkladů, dokud se Morgothova kletba nenaplní.
Nejstarší verze tohoto Tolkienova příběhu pocházejí z konce první světové války a bezprostředně následujících roků, avšak po mnoha letech, když byl dokončen Pán prstenů, začal psát tuto legendu znovu, podstatně ji rozšířil a prohloubil složitost motivace i charakteru postav. Přestože se při pozdější práci na mytologii Středozemě stal tento příběh ústředním, autorovi se jej nepodařilo dovést do konečné a ucelené podoby. V této knize se jeho syn, Christopher Tolkien, po dlouhém studiu rukopisů pokusil sestavit souvislé vyprávění, aniž by jej jakkoli autorsky dotvářel.
