Básnická sbírka, která je inspirována především sochami Matyáše Bernarda Brauna v Kuksu, barokním areálu postaveném hrabětem Františkem Antonínem Šporkem.. Zkušený básník Lubomír Brožek se ujal nelehkého úkolu představit sochařské dílo Matyáše Bernarda Brauna na kukském panství hraběte Šporka, snad nejvýraznějšího barokního mecenáše, ve formě sonetů. Vedle dvou andělů zasvěcených majestátu smrti se do Brožkova alba pochopitelně vtěsnaly i všechny dobré a špatné vlastnosti, jež se na Braunových kamenných plastikách objevují jako symboly ctností a neřestí. A tak víře protiřečí hněv, spravedlnosti lstivost nebo střídmosti pýcha. V duchu úvodního motta pak lze jednoznačně poznamenat, že kámen, který vyzval Matyáš Bernard Braun před několika staletími k tanci, stále oslovuje i člověka dnešní doby a při pozorném vnímání mu tak může vdechnout nejeden podnět k úvaze o smyslu a hodnotách lidského konání a bytí.