Václav Hons (* 1938) je známý český básník, jehož knižní debut vyšel v roce 1962 (Co je před očima). Vzápětí byl přijat do tehdejšího Svazu československých spisovatelů (spolu např. s Josefem Hanzlíkem, Ivanem Wernischem, Václavem Havlem, Jiřím Grušou). V roce 1964 byl zařazen do proslulého "modrého" Slovníku českých spisovatelů, od Kosmy až po výše zmíněnou nejmladší literární vlnu. V dalších letech vydal Václav Hons na dvě desítky knih poezie (např. Chodec, Černé milosti, Za kloboukem déšť, Zkapalněná křídla a další). Napsal také několik stovek písňových textů, zvláště šansonů, například pro Karla Gotta, Hanu Zagorovou aj. Nejznámější jsou asi Neposlušné tenisky pro Lucii Bílou.

Po patnáctileté odmlce vydal v rychlém sledu jedenáct básnických sbírek (NU CO, LEDA ŽE, TAK JO, VYŽENEŠ DVEŘMI STĚHOVAVÉHO PTÁKA, VRÁTÍ SE OKNEM OKŘÍDLENÝ ŠAKAL, HODINOVÁ VĚŽ, CHOZENÍ PO ALENKÁCH, ASKLÉPIOVI DEJTE KOHOUTA, KÁPNI BOŽSKOU, SLAVÍK VE ZBYTKU NOCI, ÚSTRANÍ NEKLIDU a básnickou poemu VODNÍ HUDBA, věnovanou osobnosti Georga Friedricha Händela, všechny vyšly v nakladatelství Radix v letech 2015 až 2019).

A k nové, již dvanácté knize básník říká: Je třeba více a koncentrovaněji mířit do černého, i když cesta po modré vůbec není k zahození... NU CO, LEDAŽE, TAK JO... Další kniha, která vyjde na podzim a zatím nemá jméno, bude ještě více splňovat to výše řečené… a snad hlouběji uvidíme, kde básníka škrtí měkký límec reality... Možná krok zpátky a dva dopředu: rukopis se pomalu vrší, říká básník, ale knížka bude tenčí...

Vloni na podzim obdržel Václav Hons za celoživotní básnické dílo CENU UNIE ČESKÝCH SPISOVATELŮ.