Stella neví, jestli se má Tildy bát nebo ji obdivovat. Tilda je místní vyznavačka gotického stylu, ponurá až běda. Na jednu stranu se chová hrozně nepřátelsky, na druhou stranu Stella prostě musí obdivovat děvče, co má odvahu běhat po městě v baletní sukýnce, pruhovaných punčocháčích a neohrabaných šněrovacích botách. Do toho se objeví záhada vzkazů vylepených po městě, které někdo píše jazykem, který připomíná mimozemštinu. Stella dostává podezření, že Tilda je čarodějnice, zvlášť když ji zaslechne, jak místní jasnovidce říká "teto". A Stella navíc musí řešit další záhady. Spolu se všemi kamarády z předchozích dílů - teď už k nim patří i zrzavá číšnice Ambra a na víkend přijede i Megan - nepřestávají pátrat po záhadách kolem Josefova domu i po údajích o Josefově životě. Zjistí, že černošský sluha Josef žil v nedaleké vesnici a měl dceru a vnučku. Všechno je pořád divnější. Děti zjistí, že slečna Eliza Graingerová mívala také zrzavého kocoura, jako je Broskvička a že města se přistěhovala ve třinácti jako Stella. Největším překvapením je pro Stellu objev, že záhadná paní Lepkavá Karamelka, kterou tu a tam potkává a dostává od ní šílené rady, je podle ostatních dětí podivínská paní, která zemřela už před lety - a vnučka sluhy Josefa, kolem kterého se točí všechny záhady. Ukáže se, že Tilda není čarodějnice a záhadné vzkazy jsou její dopisy Ráchelinu bráškovi Simkovi, do kterého se zamilovala. Pátrání dětí skončí málem tragicky, když surfaři si na pláži udělají večírek a nechtěně zapálí starý Josefův dům, ve kterém se zrovna schovává celá Stellina parta. Všechno dobře dopadne, spousta záhad se vysvětlí, ale další přibudou - je možné, že Stella si paní LK vymyslela? A že kocour Broskvička neumí číst myšlenky?
