In early September 1928, the police in Vienna arrested the famed architect Adolf Loos. The charge was child molestation. Two young girls (and eventually a third), ages 8 to 10, alleged that Loos had touched them inappropriately and caused them to commit indecent acts while he was drawing nudes of them. Almost immediately, the press caught wind of the arrest, and a great scandal ensued. What followed was a very public affair that culminated in a sensational trial. The case became a cause célebre, pitting Loos and his supporters against his many detractors. But the accompanying controversy was about more than whether Loos was guilty or not: like almost everything in Austria in the late 1920s, those involved and the public at large saw the events through powerful political and cultural lenses. The arrest and subsequent trial not only set the forces of the right against those of the left, but, also, the city’s avant-gardists against their conservative critics.
Počátkem září roku 1928 zadržela vídeňská policie slavného architekta Adolfa Loose a obvinila ho ze zneužívání dětí. Dvě mladé dívky, ve věku osm a deset let, vypověděly, že když maloval jejich akty, nevhodně se jich dotýkal a nutil je k páchání nemravností. Samozřejmě se o celou záležitost začali brzy zajímat zástupci tisku, kteří zavětřili společenský skandál. Případ se rázem proměnil v ostře sledovanou kauzu, která vyvrcholila soudním procesem. Událost, jejíž rozporuplnost nespočívala ani tak v otázce Loosovy viny či neviny, získala politický rozměr, jako ostatně vše v Rakousku pozdních dvacátých let 20. století. Zatčení Loose i následující soudní proces postavily proti sobě nejen příznivce pravice a levice, ale také představitele avantgardy proti jejich konzervativním odpůrcům. Christopher Long ve své knize Adolf Loos on Trail s hlubokou znalostí skutečností týkajících se celého případu téměř detektivním způsobem rekonstruuje události doprovázející Loosovo zatčení a soudní proces.
