Ženské sbory

Souborné kritické vydání děl Leoše Janáčka, řada C / svazek 3, editoři Miloš Orson Štědroň, Jiří Zahrádka.

Významná část Janáčkova díla je věnována sborům, většinou se však jedná o sbory mužské. Bylo to dáno jednak jeho sbormistrovskými aktivitami a do jisté míry i možnostmi, které poskytovalo tehdejší Brno s vynikajícím Pěveckým sdružením moravských učitelů. S odchodem mužů na frontu však začal postupně vystupovat samostatně i ženský Sbor moravských učitelek, a právě k tomuto tělesu upřel Janáček na počátku válečného roku 1916 svou pozornost. Bylo to období, kdy se jedinkrát ve svém životě zabýval tvorbou pro ženské sbory. V lednu složil sbor Vlčí stopa podle básně Jaroslava Vrchlického, v únoru pak cyklus sborů s doprovodem flétny a harfy Hradčanské písničky ze stejnojmenné sbírky Františka Serafínského Procházky a sbor Kašpar Rucký z téže básnické sbírky. Kromě dvou svazků mužských sborů a cappella je nyní v souborném kritickém vydání k dispozici také svazek s ženskými sbory. Jeho obsah je převzat z původního vydání Editio Janáček z roku 2002 na základě postoupení licence. Trojjazyčná předmluva (č/a/n) a kritická zpráva (a) - notový text všech skladeb kriticky zpracovaný dle edičních zásad souborného vydání - zpěvní texty ve třech jazycích (č/n/a) - doplněno o autografní verzi skladby Belveder a diplomatický přepis skladby Kašpar Rucký.

partitura v plátěné vazbě