je česká spisovatelka, která se proslavila zejména knihami pro děti a dospívající. Kromě toho je autorkou několika rozhlasových her a pořadů.
Otec Drijverové byl nizozemský inženýr, takže spisovatelka vyrůstala v česko-holandském prostředí. Po střední škole studovala tři roky na francouzské Sorbonně dějiny umění a v 70. letech navštěvovala FAMU v Praze, obor produkce.
Pro děti začala Drijverová psát už na konci sedmdesátých let. Její prvotina Táta k příštím Vánocům o holčičkách, které hledají nového tátu, okamžitě slavila velký úspěch. Spisovatelkou z povolání se ale Drijverová stala až v roce 1987, do té doby vyučovala francouzštinu, tlumočila a překládala.
V posledních letech se Drijverová věnuje především loutkovému divadlu, odreagovává se u pěstování ovoce a zeleniny. Žije střídavě v Praze a na chalupě.
Podle svých slov má Drijverová (až na drobné výjimky) raději malé děti než dospěláky. Právě pro děti i nejradši píše své příběhy. Později se ve své tvorbě lehce odchýlila k psaní historických knih pro mládež, ve kterých lze ovšem také rozpoznat její osobitý jemný humor. Kromě Táty k příštím Vánocům napsala také Domov pro Marťany, To první a to druhé dítě, Příběh Ježíše, už neposlouchám za dveřmi, Zlobilky, Sísa Kyselá a další. Mezi její nejnovější díla patří Ďáblova písmena, kterou napsala společně s Vojtěchem Otčenáškem.
