Příběh o vyrůstání na malém městě na přelomu komunismu a demokracie. A taky o filmových hvězdách, které jsou tak krásné, že se do nich všichni chlapi musí zamilovat.

Babi Vlasta se zděšeně podívala na svého muže a řekla: „No slyšel jsi to? Ten chlap se už k té naší dceři nastěhoval. Ona vůbec nemá rozum, vždyť to je úplně nevhodná partie!“ Děda Kája ji vzal okolo ramen, usmál se a řekl: „Ale prosím tě, vhodná partie nebo ne. Hlavně že to není komunista.“ Alžběta a Viktor vyrůstají v rodině tichých antikomunistů. Jejich rodiče žijí život malého člověka na ulici s poetickým jménem Topolová a manévrují mezi svým svědomím a politickým systémem, do kterého se narodili. Děda Kája býval nejlepší partie z Frýdlantu a má věčnou duši dobrodruha. Babi Vlasta má zelené oči a bojí se víc živých než mrtvých. Co mají všichni společného? Každodenní trable, komunisty a šedé pondělky přežívají jen díky pragmatické životní filozofii a velké porci humoru.