Koronární angiografie je dnes základní morfologickou zobrazovací metodou. Přesnější metody, jako je
intravaskulární ultrazvuk (IVUS) a optická koherentní tomografie (OCT), jsou schopny díky vyšší rozlišovací schopnosti
přesněji stanovit stupeň koronárního postižení včetně posouzení složení plátu, jeho délky i objemu. I přesto však
některé otázky zůstávají nezodpovězeny. Hlavní otázka totiž zní, zda revaskularizovat. Stanovení hemodynamické
významnosti konkrétních stenóz může být dnes snadno posouzeno přímo v katetrizační laboratoři pomocí měření tlaku
před stenózou a za ní v průběhu maximální hyperemie. Tato metoda stanovení frakční průtokové rezervy myokardu (
FFR) se stala novým standardem současné kardiologie a je dnes součástí doporučených postupů kardiologických
společností v Evropě a v USA. Kapesní atlas koronární fyziologie obsahuje 35 pečlivě vybraných, instruktivních a
bohatě ilustrovaných kazuistik, ze kterých se čtenář může prakticky naučit klinické hodnocení metodou FFR.