Výběr sopránových árií z oper Richarda Wagnera (Tannhäuser, Tristan und Isolde, Parsifal, Die Walküre, Siegfried, Götterdämmerung) a Bedřicha Smetany (Dalibor, Libuše, Dvě vdovy)

Ludmila Dvořáková – soprán
Orchestr Opery Národního divadla v Praze, dirigent Rudolf Vašata

Jak zná svět Ludmilu Dvořákovou? Sopranistka s krásným jevištním zjevem, štíhlá, plavovlasá, s hlasem nevšední barvy, schopným měkkosti i dramatismu, suverénní ve výškách a s temnou střední polohou, vždy přesná a úchvatná. Excelovala v nejnáročnějších úlohách oboru dramatického sopránu; na předních operních scénách světa včetně newyorské MET stanula po Emě Destinnové, Marii Jeritze a Jarmile Novotné jako první česká pěvkyně nové doby. O pozoruhodné sopranistce z ostravské opery se brzy vědělo v Praze. Národní divadlo ji angažovalo v roce 1954, téměř současně i Státní opera ve Vídni, krátce nato (1960) Státní opera v Berlíně. Když ji Wieland Wagner v Mnichově slyšel v roli Ortrudy, neváhal s pozváním na wagnerovský festival; takových šest let zkušeností a věhlasu v Bayreuthu nezažil žádný jiný umělec z Čech. Následovaly smlouvy s newyorskou MET (1966), londýnskou Covent Garden... Ze vzácných studiových nahrávek, pořízených pro Supraphon a Československý rozhlas vychází poprvé na CD tento recitál. Úctyhodné životní jubileum pěvkyně je neopominutelnou příležitostí k připomenutí si hlasu, který sklízel nadšený aplaus v nejvýznamnějších operních domech světa.
Ludmila Dvořáková – úchvatný hlas, který rozezníval přední operní domy světa