Stres, deprese a úzkost patří mezi nejrozšířenější neduhy moderní civilizace. Počet lidí trpících psychickými potížemi každoročně narůstá. Věhlasný psychiatr a neurolog David Servan-Schreiber, otec tzv. "medicíny emocí", ve své knize dokládá, že depresi, úzkost a stres lze vyléčit bez psychoterapie a antidepresiv. Jeho "medicína emocí" využívající sedmi základních metod inspirovaných jak tradičním lékařstvím, tak výdobytky moderní vědy, si získala uznání mezi laickou i odbornou veřejností po celém světě a jeho kniha Uzdravení bez léků a bez lékařů se stala mezinárodním bestsellerem - byla přeložena do 26 jazyků a její celkové prodeje přesáhly šest set tisíc výtisků.
Autor ukazuje, že klasická západní medicína sice vítězí na celé čáře v léčbě akutních onemocnění, ale u chronických chorob včetně úzkostí a deprese dosud často selhává. Schreiber během svého výzkumu došel k závěru, že uvnitř mozku se ukrývá ještě jeden mozek - "mozek emoční", který kontroluje veškeré funkce ovlivňující naši psychiku. Emoční mozek řídí vše, co se podílí na psychické, ale z velké části i na fyzické pohodě: srdeční činnost, krevní tlak, hormony, zažívací ústrojí a dokonce i imunitní systém. Poruchy psychického zdraví jsou právě důsledkem špatného fungování emočního mozku. Metody, které autor předkládá a jejichž účinnost dokládá četnými příklady z vlastní zkušenosti, jsou založeny na přirozených samoléčících mechanismech, které v sobě může každý člověk zmobilizovat, aby se zbavil deprese, úzkosti či stresu - bez léků a bez lékařů.
Neurolog a psychiatr David Servan-Schreiber, otec tzv. "medicíny emocí", je věhlasnou mezinárodní autoritou v oblasti kognitivní neurologie a neurobiologie emocí. Založil a vedl středisko komplementární medicíny při Pittsburské univerzitě. V současné době působí jak v USA, tak ve Francii.
"Za dvacet let studia medicíny a praxe zejména na velkých západních univerzitách, ale také u tibetských lékařů a indianských šamanů jsem objevil určité metody, které se osvědčily mým pacientům i mně samému. K vlastnímu překvapení jsem zjistil, že nejsou totožné s těmi, kterým jsem se učil na univerzitě, tedy že nejde o léky ani o psychoanalýzu."
