Seznamuje čtenáře s dobovými souvislostmi rabínského židovství i s jeho ústředními důrazy, věnuje pozornost jazykům rabínského písemnictví, jeho hermeneutickým východiskům a literárním vlastnostem. Podrobně se zabývá talmudickou literaturou, tj. Mišnou, Toseftou a oběma Talmudy (jeruzalémským a babylonským). Popisuje vzájemný vztah těchto děl, zabývá se problémem jejich kanonicity a pokouší se o jejich literární zařazení. Přibližuje také svět židovských midrašů, svérázných výkladů hebrejské Bible. Tyto výklady představují zajímavou paralelu i alternativu novozákonnímu a raně křesťanskému písemnictví. Připojená bibliografie zahrnuje především evropskou, americkou a izraelskou oblast. Dílo představuje solidní a nezbytný základ jakéhokoliv dalšího studia v oblasti judaismu, jeho četba však bude přínosem i všem zájemcům o biblistiku, religionistiku a dějiny kultury. Pro druhé české vydání autor shrnul a zhodnotil nejdůležitější výsledky bádání posledního desetiletí. Týkají se historické rekonstrukce poměrů uvnitř rabínského hnutí, rabínské hermeneutiky, ale především literárních dějin rabínských textů. Dodatek vyjadřuje skok, k němuž v judaistice – zejména v Izraeli – došlo masivním nástupem informačních technologií. Bibliografie je aktualizována k roku 2010
