Světově známý sociolog, novinář a politik se vrací ke svému dětství a k začátkům své novinářské, vědecké i politické kariéry. Nejedná se o klasickou autobiografii nejen proto, že vyprávění končí ještě před autorovým věkem třiceti lety ale také protože se Dahrendorf nesnaží svůj život podávat jako jeden souvislý příběh, jehož jednotlivé kapitoly na sebe harmonicky navazují. Dahrendorf, který strávil velkou část života v anglosaském prostředí, pochází z významné hamburské sociálnědemokratické rodiny. Velkou část knihy věnuje právě svým německým kořenům, otci, který byl poslancem říšského sněmu, odpůrcem a vězněm nacistického režimu a posléze významným politikem poválečného Německa, a svému mládí v pohnutých třicátých a čtyřicátých letech 20. století. Prozrazuje ale rovněž mnohé ze zákulisí univerzitního a politického života prvního desetiletí západoněmeckého státu, tedy života, jehož se sám velice aktivně účastnil. Přes záměrně mozaikovitý charakter Dahrendorfových vzpomínek se jedná o strhující vyprávění, v němž nechybí vážné momenty (včetně těch, kdy jde doslova o život), a autor čtenáře na mnoha místech překvapí schopností sebeironie a anglickým humorem.