Přestěhovala jsem se kvůli práci do malého města. Moje kleptomanie se tu stěží maskovala. Cítila jsem se víc osamělá a emoce mě nutily krást. Neustále jsem potkávala stejné lidi, hlavně šerifa Bradleyho, který mě vytáčel. Jenže mi najednou došlo, že nejde o nenávist, ale o touhu svádět policejního fešáka tak dlouho, dokud si mě nespoutá drsně, něžně i navždy. Může vztah mezi kleptomankou a poldou fungovat, když každý stojíme na jiné straně zákona?

Když tvrdí: „Lauro, jsem policista a nemůžu randit s výtržníky!“ Snažil se mi odolat, ale zvládne se držet svých zásad? Hrála jsem si s ním jako kočka s myší. Podlehne mi? Vždyť bych tak ráda skončila zadržená a nadržená v jeho náručí. Chápu, že nemůže věčně krýt moje drobné krádeže, ale vzájemnou přitažlivost nelze přehlédnout. Oba nás ovládla až do morku kostí, dokud se všechno nezvrtlo… Nadešel čas rozhodnutí. Vyberu si klidnou budoucnost a život s utlumenými touhami, nebo podlehnu spalující vášni?