Kniha je komparativní studií zabývající se vyhnáním a odsunem Němců z Československa v německé a české beletrii (Jörg Bernig, Josef Mühlberger, respektive Václav Řezáč, Jaroslav Durych, Pavel Kohout, Karel Ptáčník), ale i v orální historii. V širším společenském kontextu zkoumá studie utváření české kolektivní paměti o poválečných událostech v Československu týkajících se německy mluvících obyvatel.