Líbí se ti můj profil a chtěl by si mít podobný i ty?
Založit si profilO mně
Jsem vášnivá čtenářka a nejen to i sama píši. Sice zatím na platformě wattpad, ale v hloubi duse doufám, že se mi někdy podaří vydat knihu.
Oblíbené literární žánry
Oblíbení autoři
Moje srdcovky
Moje aktivity
Tento příspěvek prozrazuje důležité momenty děje, proto je skrytý, abychom vám nepokazili zážitek ze čtení.
Krásný den ve spolek. Už jste zažili jaké to je vidět toho nejvíc sexy chlapa, a pak se dozvědět, že je gigolo? Že ne? Smůla! Já taky ne. Teda ne v reálu, ale v této knize jsem ho poznala a jmenuje se Mason Lowe (jako Love), a že nevíte pořád o čem žvaním? Nevadí, stačí, když budete číst dál.
Diky vydavatelství Pandora jsem měla možnost přečíst si jejich novinku, která vychází 31.1.2022 což je brzooooo.
Kniha začíná Prologem, ze kterého mi stály všechny chlupy na těle. Říkala jsem si "tohle snad není možný" a na konci jsem v ruce držela lopatu a chtěla jednu ženskou praštit, jen lehce... No možná trochu silněji.
Po prologu se přehoupneme o dva roky později. Kdy se objevíme v univerzitním prostředí a příběh je vypravěn z pohledu Reese, mladé dívky, která je povahově hodně divná, ale naprosto skvělá. Je chytrá, dětská a zároveň dost dospělá a mnoho dalšího. Oblíbila jsem si ji a kdyby tato dívka byla skutečná, věřím, že bych si s ní rozuměla. Byla to dívka se srdcem na pravém místě, ale bohužel s minulostí, která ji pronasleduje. A nejen strach z minulosti...
V kampuse Reese pozná mladého studenta jménem Mason Lowe, o kterém kolují řeči, že prodává své tělo. Reese této pomluvě nechce věřit, ale její sestřenice Eva si je v tomto naprosto jistá. A co myslíte? Nakonec se Mason sám Reese přizná a v ten den začíná něco úplně nové.
Reese na Masona působí jako magnet. Její smích, to, že na něj kouká jinak než ostatní a to, že se s nim normálně baví, tím ho to k ní tahne ještě víc, ale ne všechno je tak lehké jak jen se zdá, protože tím, že je Mason gigolo se vše komplikuje.
A co když se k tomu všemu vrátí i minulost Reese?
Musím říct, že celá kniha se četla vážně rychle. Styl psaní autorky byl čtivý a zajímavý. Líbily se mi dialogy mezi Reese a Masonem. Ti dva. prostě neměli chybu. Mason na to, že byl gigolo, nebyl namyšlený egoistický debil, kterým by klidně mohl být. Ale ne on byl gentleman, který se zajímal o city a zároveň byl ten nejlepší bratr na světě.
Jediný, kdo mi pil krev byla sestřenice Eva. To co si myslela o Masonovi a jak s nim jednala a co dělala, měla jsem vážně chuť praštit ji tou lopatou.
Čeho jsem se u této knihy bála bylo to, že jsem měla strach, že to bude typické hate-love z univerzitního prostředí, ale autorka to vzala z jiného konca, což mě milo překvapilo.
Takže pokud toužíte po zajímavém dobrodružství, stačí když sahnete po knize
Věděla jsem, že tato kniha je o dohodnutém manželství a mafii, protože tato kniha byla dřív populární než se stala knižním vydáním a já chápu proč.
Je to sice autorčina prvotina, ale po přečtení byste to nepoznali. Podle mě je autorka dost vypsaná (doufám, že to nikdo nevezme jako urážku, je to myšleno v dobrém).
Na začátku knihy se seznámíme s Nerem, který na první pohled vypadá jako egoistický idiot level 300, kterého byste rádi ubili ale zároveň byste ho chtěli uňuňat. Nero, ale nebyl takový mafiánsky blbec, jak jsem si na začátek říkala.
Libilo se mi, že autorka nezabrousila do stylu Mafián a nevinná bezbranna holka.
Lisa byla taková držtička, nenechala si nic libit a její setkání s Nerem bylo vážně skvělé. Musela jsem se pořád usmívat.
V knize je naprosto všechno, napětí, humor, láska, sex, který autorka vykreslila suprově.
Místy jsem opravdu zadržovala dych a říkala si to snad ne!
A poslední kapitola? Toto byl masakr motorovou pilou v mafiánském prostředí. Protože toto jsem vubec necekala. Srdce mi vynechalo za celou dobu čtení teto kapitoly asi 20 úderů. Moje srdce křičelo "Neeeeeeeee, takhle, tohke, cooo, vážně, moment... A mozek :" Váš požadavek se právě spracováva, vydržte."
A to není všechno z epilogu jsem byla trochu zmatená tak je Nero... Nebo není Nero? Nemůžu napsat, protože by to byl spoiler, pochopí co četli.
Toto je kniha přímo pro romantické duše. Miluji romantiku, miluji vtip a když je to dobře napsané vyjde z toho boží kniha.
Mňa si nekúpiš je kniha od slovenské autorky a tady se zase ukazuje, že i Slovenští spisovatelé mají talent.
Příběh Hany a Olivera vás nejen vytvoří úsměv na rtech, ale i rozplače a naštve. Autorkyn styl psaní je čtivý. Není to žádné nudne čtení. Obyčejný text na papíru. Je to něco, co vás může bavit. Mě to bavilo.
Co mě jako čtenáře potěšilo bylo to, že kniha byla napsaná jak z pohledu Hany, tak z pohledu Olivera a ctenarovi to davalo možnost nahlédnout do hlavy oboum akterům.
Když se zaměřím na postavu Hany, byla to vážně mila žena, která mi ale obcas pila krev svým chováním. Někdy jsem si říkala, zda je ona vlastně dospělá, ale co si budeme, nejen v knihách, ale i v reálném životě se najsou tací lidé. Na druhou stranu mě i bavila. Jejím chováním kniha byla opepřená a seděla tam jako korek lahvi od vína.
Oliver. Pro toto jméno mám slabost, protože se tak jmenuje i moje knižní postava ale i k němu mam co říct. Ze zacatku, když se poprvé setkal s Hanou, jsem si říkala, že to je prostě sebevědomý ňuňan, ale pak jako bysme sjížděli z horské dráhy dolů a stal se z něj idiot, kterého jsem mela chuť praštit pánví a ještě předtím zavolat právníka, kdyby těch ran bylo více. No a potom jsme se křivkou dostali zase nahoru, kdy se jeho chování zmenilo o 180° s stal se z něj ochránce. Ale vážně ruku na srdce. Kdyby ten chlap nebyl na udeření nebylo by to ono.
Co bych chtěla ještě dodat je asi to, že ke konci, jsem vubec netušila, co přijde, ano tušila jsem, že to skončí happy endem, ale autorka mě zaskočila chováním nejlepší kamaradky Hany a kamarada Olivera. Tohle jsem vážně nečekala a zirala jsem jak puk.
Co bych knize vytkla? Asi jednu malou věc a to velikost písma. Prislo mi tak trochu menší oproti jiným kniham a sice to nema vliv na samotný příběh, ale pro čtenáře ktery cte po celém dni večer, to může být vice náročnější.
Tento příspěvek prozrazuje důležité momenty děje, proto je skrytý, abychom vám nepokazili zážitek ze čtení.
Už dlouho jsem nevzpominala obálku a vy víte moc dobře proč, ale pro ty, co neví, tak, neřeším na knihách jak obálka vypadá, zajímá mě anotace. No jenže čas od času se po recenzi kouknu na obálku a tady musím říct, že je super. Líbí se mi, i když mi trošičku připomína obálku knihy 365 dní
Jsem člověk, který si rád dělá na knihy a nejen na ně vlastní názor. Protože sama říkám 100 lidí, 100 chutí.
Takže budu plně upřímná. Anotace mě dost zaujala. Říkala jsem si, že toto je nápad na knihu, který jsem ještě nečetla a bude to něco jiné. Prolog, i když jen o pár rádkách byl též zajímavě napsán.
Pak jsem četla dát a skončila jsem na 30 straně. Pár stran jsem si musela číst 2x, naladit se na autorčin styl psaní.
Co mě na začátek dostalo, byla scéna, kdy se u Adriena objevila Deryona a co jiné se mezi nimi může stát než sex (to by nebylo tak divné) no najednou se v místnosti objeví další žena a máme tu trio, kdy Adrien klátí černovlásku, zatím co blondýna si užívá s Deryona a on se přitom jejich sexu na to vše dívá. Nevím pokud autorka chtěla erotický příběh, protože tohle už je na hraně s p*ornem, ale je toautorčino dílo.
Tak čtu dál a další co mě na knize zarazilo, bylo scéna, kdy Adrien si jde pro duše. V této scéně jsem byla celkem zmatená. Protože Adrien jednu z duší kousl do krku... To snad dělají upíři ne?
Na začátek mi též přišlo až moc náhod, kdy Vivien okradli v klubu, nakonec kabelku dostane ochranka a později v tu samou dobu ztratí hodinky a v tu dobu se zároveň setka s naším sexy ďáblíkem. Je to hned vše hrr... Hodinky mohla ztratit jindy a ne vše za jeden večer.
Abyste si nemysleli, že píši samé záporné věci, tak vám tu zmíním i pozitivní.
Libilo se mi jak se postupně Adrien měnil, díky Vivien se z něho stalo takové malé ďábelské, ale přítulné štěňátko. Líbil se mi jejich vztah, taková Andělsky ďábelská lásky.
A konec? Nooo nad tím se směju, protože si myslím, že čtenář takový konec nečeká, ani já ho nečekala. Myslela jsem si, že to skončí jinak.
Jak jsem zmínila nahoře 100 lidí, 100 chuti. Nevím, zda moje recenze autorku potěší, ale my čtenáři tu nejsme proto, abychom lezli autorům do zadku, ale řekli svůj úpřímný názor a tohle je ten můj.
Začátek druhého dílu byl wau. Hned mě autorka přenesla k našim postavám Raymondovi, Dominice, Sebbymu a Michalovi. Už od prvních chvil jsem byla unesena. Líbilo se mi, jak autorka začala a jak pěkně navázala na první díl.
Dokonce jsem hleděla jak puk, když Filip (na kterého jsem zapomnela a musela pátrat v hlavě kdo to vlastně je a tady dostal více prostoru) se přidal k naší skupince.
Trochu mě zamrzelo jak se Ray zachoval k Domi a i následná její reakce, ale chápala jsem, že není splachovací.
Nápad na novo staré dobrodružství byl dobře vymyšlený a opět se mi líbilo, že jsme měli možnost vidět příběh z pohledu dominiky a Raye. V tomto díle nebylo až moc akce jako v prvním, ale nebyla to oddechovka. Autorka nás tímto dílem připravila na něco, co bude v pokračování.
Jedině, co mi trochu vadilo byla rychlá dovolená Dominky v průběhu ní se na straně Raye nic moc nedělo. Očekávala jsem tam nějaké bum a trochu víc rozvinutou dovolenou Dominky s rodinou.
Nechci tady spoilerovat, pokusím se to i bez toho, ale to co se začalo dít Dominice, když byla s rodinou pryč bylo zajímavé a pak ten Zajo. Mám z něj smíšené pocity a víc převládají ty špatné pocity, ale možná se pletu a Zajo bude good Zajo.
No a co se týká konce!
1. Jsem toto vážně nečekala.
2. To její mámě nebylo divné a otevřela dveře? (pochopíte, když přečtěte)
3. Potřebuji třetí díl.
Tento příspěvek prozrazuje důležité momenty děje, proto je skrytý, abychom vám nepokazili zážitek ze čtení.
Když jsem tuto sbírku viděla, řekla jsem si, co to asi je? Obalka mi nic nepripominala a když jsem prolistovala a následně se začetla. Konečně mi to doplo.
Tato knížka obsahuje plno zajímavých a krátkých příběhů. Některé mi prišli zajímavé a klidně bych je brala jako příběh o 260nstran více a jiné mě ani moc nezaujali, ale 100 lidi 100 chutí.
Zaujal mě třeba hned první, ktery byl na téma : Haha... veľmi vtipné.
Příběh vypráví mladá dívka, která se vrací z oslavy narozenin a doprovází ji kamarádi Petr a Patrik. Cesta byla poklidna a hrdinka si cestu ve spolecnodti těchto dvou užívala.
Když měla mlada divka vystupovat, kluci vystoupii s ní s tím, zr budou spat u statsiho bratra jednoho z nich, tak se naše poszavi rozloucili a ski vlastní cestou.
Diana si ale zkratila crstu postranní uličkou a to se ji stalo osudným. Cestu ji skrizili dve osoby s maskami na obličeji.
Jeden z nich se ji p9kudil chytit a kdyz sr s n8m hrnicka prala, strhla mu masku a zjidtila, ze je to petr. Trochu se uklidnila. Brala to jako vtip, ale pro ne to tak vtipné nebylo. Tu noc mladá dívka zemřela a proč? Mohla za to zlomené srdce jefnoho z chlapcu.
Další příběh, ktery mě zsujal byl od naší AZI. Téma mesice :To je ake hnus!
Další pribeh abtento by si zasloužil o nekolik stran více. V tomto príbehu se hrdinka vypořádává s námesíčností. Pritel Damian už to dal nezvláda a opustí ji.
Příběh se posune o pár měsíců, kdy naše hrdinka je zavřená nejspíš v nějaké léčebně. Otec Meria v tom nevidí nic jine než to, že ji posedl ďábel, ale doktor ji brání. Nevidi v tom nic spatné, že jennamesicna a rozhodne se Rosset propustit a dal jí radu, aby sepsala to, co se jí zda a byoa to rada nad zlato. Protože o dva roky později se z Rosset stala spisovatelka.
A v této sbirce je plno takovýchto příběhu a básní
Ja si krásne pocetla a verím, ze mnohym by se tato sbirka příběhů a básní mohla libit.
Nesoudím knihu podle obalu, ale chci k ní říct, že je krásná, vystihuje příběh, což je skvělé.
Toto je debut autorky a já zírám s otevřenou pusou. Kniha není tenká a já ji stihla přečíst za dva večery. Četla jsem několik recenzí na tuto knihu a musím jim dát za pravdu. Kniha je poutavě napsaná a je těžké se od ní odtrhnout. Autorka má krásný styl psaní, u kterého se nenudíte. Dokonce mě dokázala vtáhnout do děje a já prožívala různé emoce.
Kniha je psaná z dvou pohledů.
Z ženského - Nina a mužského - Andrej.
Přiznavám, oblíbila jsem si oba dva. Jejich dialogy byly wau.
Celý příběh byl krásně napsaný. Nikde žádné zbytečné a zdlouhavé popisy. Pěkně výstižné.
Děj nebyl žádný klišoidní a vždy mě autorka dokázala překvapit, takže nulová predvidatelnost děje.
Musím říct, že mě zasáhlo, to co se stalo. Bylo mi to strašně líto a Andrej se hooodně změnil. Uzavřel se do sebe a odstrkoval všechny od sebe. Měla jsem chuť vytáhnout pánev a praštit ho (no co, že je to prokurátor) a o koncu ani nemluvím. Vehnalo mi to slzy do očí.
Smekám nad autorčiným debutem, na ktery jen tak nezapomenu.
Musím říct, že mě tato kniha mile překvapila. Ze začátku jsem byla trochu zmatená, když se Rayovi stala ta nehoda, ale později jsem dostala odpovědi na své otázky.
Když se na scéně objevila mladá Dominika, uvědomila jsem si, že máme plno společného, teda aspoň v té době, kdy jsem byla náctileta. Autorka všechny postavy vykreslila dobře. Líbila se mi Rayova stránka, jak se snažil bojovat s tím starým zlým Rayem, chtěl se změnit.
Kolikrát jsem četla se zatajeným dechem a chvílemi jsem nedychala. Bože, já se při čtení občas i bála. Autorka mě naprosto pohltila do děje.
A to není vše. Když jsem se dostala na konec této části. Málem jsem odpadla. Takhle to ukončit? Ano vím je to na pokračování, ale toto mi autorka nemůže udělat.
Tento příspěvek prozrazuje důležité momenty děje, proto je skrytý, abychom vám nepokazili zážitek ze čtení.
Tato kniha básní ma pouhých 62 stran, za to je ale plná básní na zamyšlení. Autorka nám v této sbírce otevřela velkou část své duše.
Já se přiznám, že básně moc nečtu, ale když jsem se na tuto knihu podívala, nějak jsem neodolala. Nevím jak vy vnímáte smutné básně a tato kniha je obsahuje, ale já musím říct že jsem se v některých našla.
Kniha je sice tenká, ale některým čtenářům se nemusí číst dobře, protože ke čtení smutných textů potřebuji určitou náladu. Mě to problém nedělalo.
Neodolala jsem a musím vám sem dat krátky Úryvek z jedné básně, která se mi libili:
ABSURDNÝ VÝKRIK
"Každý večer pri svieci,
s ubolenou dušou
a slzami uropenymi v kaluzi slov,
v tichu absurdnej vykriku
hľadám prázdno
V nekonečne spomienok.
A slová spod pera
náhle strácajú význam,
miznú v hmle trokej zlomenej láskym."
Zároveň musím přiznat, že některé básně mi vyrazily dech a u jiných jsem si je musela přečíst dvakrát. Ne kvůli tomu, že pocházím z Česka, ale kvůli tomu, zda jsem pochopila správně význam celé básně, protože dejme si ruku na srdce. Každá báseň není napsaná jen tak, že se autorovi chtělo, ale má v sobě hlubší smysl nějaký význam možná i poselství.
Co mě ještě mile překvapilo, byly kresby, které se nachází v knize.
Věřím, že si táto kniha najde se čtenáře, protože každý z nás pocítil nějaký strach, bolest a trápení. Takže pokud máte rádi básně a k tomu smutné, tak doporučuji sáhnout po sbírce od této autorky.
Když se podíváte nejen na obálku, ale i na název, nejspíš vás napadne o čem asi bude kniha. Já musím říct, že když jsem viděla knihu - obálku a i anotaci, řekla jsem si tu knihu musím mít. Chci ji doma. Pak jsem narazila na ně příliš pěkné recenze, ale i tak mě to neodradilo. Pak se mi naskytla možnost zapojit se do štafety, kterou pořádá @jedna_zenska, moc ti děkuji za tuto možnost. A já neodolala a zapojila se
***
Príbeh mladučkej Liany, ktorá sa z východu nasťahuje k svojej tete Ivete a strýkovi Alexovi do luxusnej vily v hlavnom meste. Prvé stretnutia sú pre Lianu nepríjemné, pretože jej prítomnosť strýkovi prekáža a dáva to najavo. Postupne z averzie vzniká medzi nimi priateľstvo a to vyústí do milostného vzplanutia. Začínajú sa tajne stretávať. Rodinné vzťahy však nie sú jedinou prekážkou v tomto škandalóznom vzťahu...
***
Možná vás to překvapí, i když měla kniha dost negativních recenzí, mě samotné se příběh líbil. Vůbec mi totiž nevadil vztah mezi strýcem a neteří, protože dejme si ruku na srdce, toto se prostě ve světě stává.
Tato kniha mě už od začátku bavila. Hned na prvních stránkách jsem se šklebila a zadržovala smích. Nejen, že příběh byl plný vtipných scén, ale obsahoval i sexuální scény, které se autorce podařily.
Kniha se četla dost rychle a člověk teda aspoň já, jsem se kolikrát nedokázala odtrhnout od čtení.
Budu, ale upřímná. Občas mi vadilo chování mladé Liany, které bylo sedmnáct a chvilkama se chovala jak malý fracek a jidny byla opravdu dospělá. Možná bych to až tak nemíchala. Stačila jedna, možná dvě situace, kde se zachová jak dítě, ale jinak bych ji nechala jako sedmnácti letou chytrou dívku.
Co se týče Alexe, to byl teda super bastard (pardon za výraz) ale on mě neskutečně bavil. Teda bylo mi líto jeho ženy Ivety... Nevím, proč ji neřekl své tajemství, vždyť na tom nic není a myslím si, že ona by to pochopila.
Nechci tu dělat dlouhý rozbor, ale nemůžu si pomoct. Proto zmíním ještě dvě postavy z knihy, ale ve zkratce. Matouš... Kapitola sama o sobě, takového kluka bych pretahla po hlavě pánví.. A Kamila? To jako vážně? Být na jejím místě, nedokázala bych se své kamarádce podívat do očí...
Když jsem se konečně dostala na konec knihy, řekla jsem si WTF? to vážně takto zkončí? A najednou mi v hlavě začali Kolovrat konspirační teorie... Které si nechám pro sebe.
Ale pár věcí bych chtěla vytknout.
Jedna z nich je, že kniha obsahovala dost chyb a divím se, že si vydavatelství nedalo záležet na korektuře, protože to trochu kazí dojem.
Další věc, která mě teda dost překvapila a moc mi to do knihy nesedlo bylo nářečí, ale tohle je rozhodnutí autorky, které já respektuji. A když jsem se začetla, snažila jsem se ho nevnímat.
