Líbí se ti můj profil a chtěl by si mít podobný i ty?
Založit si profilPrávě čtu
O mně
"Dobré knihy neprozradí všechna svá tajemství najednou."
-Stephen King-
Oblíbené literární žánry
Oblíbení autoři
Moje srdcovky
Moje aktivity
„Když se ženský narodí dítě, tak tím nesmí její vlastní život skončit. Spousta matek dělá tu chybu, že úplně všechno podřídí dítěti, obětujou mu svoje koníčky i kamarády a pak se samy sobě úplně ztratěj. Dítě se brzo osamostatní a ony najednou nemají nic a nevěděj, co si se životem počít."
Víš, že nemusíš ? Je druhý díl knihy Nemusíš!, který na první díl přímo navazuje. Jen se posouváme cca o dva roky vpřed.
Marie se vrací domů ze zahraničí především kvůli velmi vážně nemocnému tatínkovi, ale není to ten jediný důvod. Starostí má už tak až nad hlavu a do toho se přidává také trápení co si do budoucna počne sama s malým dítětem.
Katka oproti tomu má starosti úplně jiné. Je čerstvě rozvedená a vlastně neví, co si s nastálou svobodou počít. Do toho má "na krku" dvě už dospělé děti, a musí řešit hlavně dospělého Matěje, který plně využívá výhod mamahotelu a nevypadá to, že by se chystal do práce. A hraním počítačových her se bohužel pro něj nejspíš neuživí :-/
Krátce najednou navíc do života vstupuje velmi zajímavý muž. A ona najednou chápe, že posluhovaním a vyvařováním Matějovi spíš škodí a tak zahajuje šachovou partii a doufá, že nové pravidla pomůžou :-D
Každá z žen se snaží poprat s tím, co jim život nadělil, ale obě drží nad vodou také společné přátelství a to, že se můžou jedna na druhou spolehnout. I když je dělí vlastně celá generace, našly si k sobě cestu a dokáží jedna druhé nastavit zrcadlo přesně tak, jak potřebují. Život není černobílý, a právě ty ostatní barvy z něj dělají tu pravou nádheru :-)
Oba díly Nemusíš i Víš, že nemusíš ?, doporučuji všem čtenářkám a čtenářům, kteří nehledají jen ploché příběhy, ale kteří mají rádi právě tu rozmanitost a realitu života. Dášiny knihy jsou pro mě už srdcová záležitost a zatím se nenašla žádná, která by se mi vůbec nelíbila a to už o něčem vypovídá, tak směle do nich :-)
Hodnocení 3.5*
Star peace je vesmírná sci-fi novelka, cca 140 stránek malého formátu, ale akce se do ní vešlo opravdu dost :-)
Líbila se mi právě ta akčnost, žádné dlouhé a nudné pasáže v průběhu čtení nenajdete, ale na druhou stranu bych možná malinko uvítala aspoň stručné představení a fungování světa, respektive vesmíru a jeho obyvatel, jelikož ti byli opravdu roztodivní :-D
Během čtení se seznámíme s několika postavami malinko blíž, a ač mají roztodivná jména, dá se v nich velmi snadno orientovat. Osobně mě nejvíc zaujala linka pátrání po unesené mamince. A moc se mi líbily také ty technické vymoženosti jako nanoboti, a robotí doktor, oboje bylo do příběhu skvěle zapracováno.
Graficky je kniha také velmi pěkně zpracovaná, i uvnitř najdete spoustu tematických ilustrací, které se opravdu povedly.
Osobně beru knihu jako úvod do nové série, v což tedy i doufám, a byla jsem nakonec víceméně spokojená až na pár drobností. Těším se tedy na další příběhy tohoto univerza.
Takže pokud máte chuť na akční sci-fi jednohubku, je tahle kniha to pravé pro vás :-)
Nico je teenager, má velmi vysoké IQ a k tomu bohužel velké bolesti hlavy, což odstartuje také sérii vyšetření, které nic neprokáží. A právě i kvůli tomu má Nico v některých ohledech trošku jiné vnímání světa a musí svůj život stále přizpůsobovat i té věčné vtíravé bolesti :-/
Nico si ve své rodině připadá jako cizinec, otec se zavaluje věcmi, matka se schovává ve vymyšlených literárních světech a Nico ač obklopený rodinou, je vlastně skoro pořád strašně sám. Jednoho dne neuváženě vysloví jedno přání a ono se mu splní. Má díky tomu obrovské výčitky svědomí, které ale nakonec zaplaší jisté události a najednou své výčitky směřuje vůči svým blízkým, což mu ve výsledku nic neulehčuje.
Tahle sonda do Nicova života byla hodně zajímavá. Kniha se četla skvěle, je velmi čtivě napsaná. Celý příběh je postavený víceméně na vině a trestu. Na strachu z nevyřčeného, na podezření vůči svým blízkým, na strachu z odhalení...
Kniha je psaná možná trošku netradičním stylem, vidíme celý příběh pouze Nicovýma očima jako vyprávění střípků jeho života, ale i přesto působí jeho vyprávění uceleným dojmem a vlastně nás i nabádá k zamyšlení se nad tím, jestli třeba i my a naši blízcí mezi čtyřmi stěnami nežijeme spolu, ale vlastně každý sám.
Hodnocení 4.5*
Mé první setkání s dalším českým autorem detektivek a musím říct, že velmi úspěšné a určitě ne poslední :-) Ač byl děj příběhu lehce předvídatelný, i tak knihu hodnotím velmi vysoko. Jde vidět, že autor již má s tímto žánrem určité zkušenosti, styl je lehký, svižný a velmi čtivý, ač já tedy poslouchala interpretaci Jany Strykové, což byl vlastně ještě bonus navíc :-)
Jedna část příběhu vypráví o těhotné Janě, která žije na hromádce s přítelem Honzou. Může se zdát, že jim nic nechybí, ale pomalu se nad nimi začínají stahovat stíny minulosti. O to víc, když je objeveno tělo mladé dívky, kterou někdo zabil a pohodil v kopřivách u hřbitova.
Druhá část příběhu se točí kolem rodiny Radky, Milana a jejich syna Radima. Radim je typický jedináček, hezký kluk, bezstarostný, maminku má otočenou okolo prstu a ona pro něj udělá první poslední a bude ho chránit za každou cenu.
V poslední třetí lince sledujeme policejní vyšetřování, jehož součástí je také Janin bývalý přítel Petr, a ten si nenechá ujít příležitost, aby na Honzu nakydal co nejvíc špíny. Nasadí tím Janě do hlavy červíka pochybností, který brzy začne hlodat...
Kniha V kopřivách skrývá a postupně odkrývá nejedno tajemství malého městečka, kde jeden druhému vidí do talíře a všichni o všech ví úplně všechno. Ukazuje nám obrovskou sílu mateřské lásky, která nezná hranic, a jejímž jménem je Radka ochotná udělat cokoliv i za cenu sebezničení.
Knihu můžu jedině doporučit a zároveň doporučuji i sérii s Tomášem Volfem, kde jsem aktuálně u čtvrtého dílu. Určitě vyzkoušejte a nebudete litovat :-)
Hodnocení 4.5*
Igor přijíždí z Německa zpět na Slovensko, aby se popral s minulostí a jejími démony. Vrací se do rodné vesnice a domu, ve kterém vyrůstal. Který ho ovšem děsí, jelikož se v něm odehrály otřesné události, které otřásly jeho dětstvím a životem jaký znával.
Jeho otec je vážně nemocný a tak chce Igor využít možná poslední příležitost, aby ho navštívil. Možná naposledy. Ale radostné shledání se opravdu nekoná. Igorova návštěva v ústavu rozjede neskutečný sled událostí, které vyústí v něco nepředstavitelného a co nebude mít dopad jen na Igora samotného.
Příběh je temný, ponurý, pomaličku si buduje svoji tajemnou atmosféru a nakonec to pěkně napálí až čtenář pomalu netuší kde je nahoře a kde dole :-D
Kniha se četla skvěle a opravdu se mi líbila. Celý příběh je opředený jakýmsi záhadným tajemstvím a dokáže vyvolat vcelku tísnivé a znepokojivé pocity při čtení.
Moc se mi také líbily autorovy odkazy na Kingovy knihy, které já miluju a tím si mě získal ještě víc :-)
Za sebe tuto knihu určitě doporučuji a těším se na další, které už mi tady netrpělivě čekají :-)
Sloana Carawayová je lhářka. Lhářka, která ovšem touží jen po pozornosti a přátelství. A vypadá to, že u rodiny Lockhartových najde vše po čem touží...
Tohle se četlo opravdu jedna radost :-) Zápletka se zdá být zpočátku vcelku neoriginální, ale kniha je napsaná takovým tím velmi čtivým stylem, kdy vás něco stále nutí pokračovat. Však to znáte, ještě jednu kapitolu...A to na knihách tohoto typu miluju.
Autorka umí velmi dobře gradovat napětí, kdy na začátku se vám zdá, že příběh tak nějak pomalu a líně plyne. Pak se začnou objevovat střípky velmi zajímavých informací a najednou jste zaháčkovaní a nemůžete knihu odložit :-D
Postupně zjišťujeme, že každý z nás může mít svá temná tajemství a že není radno bezhlavě věřit všemu a všem, ne nadarmo se říká důvěřuj, ale prověřuj a zde to platí dvojnásob.
Tuto knihu můžu jedině doporučit všem milovníkům thrillerů, i těm, kdo už mají v tomto žánru něco načteno, věřím, že si je kniha získá stejně jako si získala mě :-)
„Ať jste kdekoli, existují v tomto světě pouze dva druhy lidí - dobří a špatní. A nejenže můžete najít zlo tam, kde to nejméně čekáte, ale zrovna tak můžete potkat krásu a lásku tam, kde byste ji nikdy nehledali."
Vzhledem k tomu, že nakladatelství George Publishing vydává jen mé oblíbené žánry, většinou už nekoukám na anotace a prostě vím, že jejich knihy chci číst :-)
Předpokládala jsem tedy, že kniha Na stopě zla je thriller. V okamžiku kdy jsem knihu otevřela jsem zjistila, jak moc jsem se zmýlila :-D
Kniha je totiž čistokrevné true crime, které je zpracované neskutečně čtivou, beletristickou formou. Celá je napsaná z pohledu agenta FBI Roberta Hillanda, a pojednává o skutečných případech, které on sám vyšetřoval, nebo se přímo či nepřímo vyšetřování nějakým způsobem účastnil.
Určitou zvláštností je zde ovšem to, že na všech svých případech od roku 1998 spolupracoval s velmi známým senzibilem a médiem Johnem Edwardem, který mu mimo policejní záznam ve vyšetřování velmi pomáhal a z jejich nejprve čistě pracovního vztahu se později vyvinulo přátelství trvající desítky let.
Celou knihou, která popisuje několik Robertových případů včetně fotografií, se prolíná případ Johna Smithe, kterému je věnována větší polovina knihy. Máme možnost vidět mimojiné také to, jak dlouho je možné pátrat po nezvěstných osobách a jak snadno se může pro policistu stát případ noční můrou a něčím co ho stále pronásleduje a nenechá v klidu.
Ale kniha není jen o Smithovi, ale dočtete se o několika dalších velmi zajímavých Robertových případech, které vás nenechají vydechnout :-) A já nemůžu jinak, než knihu doporučit a to opravdu vřele ;-)
„Peklo je slabý odvar proti zášti, jaké je schopna zhrzená žena."
Karolína s Jakubem si žijí spokojeně v dlouholetém manželství, vychovávají tři děti a vlastně jim nic nechybí. Ano tak by se to mohlo na první pohled zdát.
Jejich vztah i rodinný život je ovšem jeden velký stereotyp a stačí jen malinké vychýlení ze správného směru a životy celé rodiny se převrátí vzhůru nohama.
Kniha Probudit se jako delfín, nám přináší spoustu modelových situací, ve kterých se nějakým způsobem najde každý z nás. Ať už v tom životě partnerském, nebo třeba v komunikaci s dětmi, v přístupu k nim, nebo právě v tom stereotypu, do kterého vztah velmi snadno může sklouznout.
Příběh nám také ukazuje, že v životě není nic jen černé a bílé a že jinak řešíme životní situace a karamboly ve dvaceti a jinak ve čtyřiceti. Zamyslíme se také nad tím, jak snadné je odsoudit někoho za to, jak se zachoval, když nevíme důvod. Nežijeme jeho život, vidíme kolikrát opravdu jen špičku ledovce a vše ostatní je skryto pod hladinou.
Kniha Probudit se jako delfín se může zdát jednoduchá, obyčejná, tuctová...ale copak životy nás obyčejných lidí jsou stále plné akce a zvratů? Nikdy jste nezažili pocit, že jsou vaše dny jako přes kopírák? Že jedete pořád dokola, práce, rodina, domácnost...?
Mně se kniha líbila moc. Mám ráda příběhy ze života, které mě nějakým způsobem nutí zamýšlet se nad svým životem a které mi něco předají a přesně takový tento příběh je :-)
Hodnocení 3.5*
Jelizaveta Hrůzová je jméno, které opravdu nechcete mít v občance :-D Ale když tatíček chtěl jen vzdát hold SSSR a sestra Jekatěrina to díky tomu taky zrovna nevyhrála :-D
Jelizaveta => Líza, jak si nechává říkat, je obyčejná studentka gymnázia, která prožívá své první lásky a pere se s dobou, kdy to nejlepší, co můžeš vlastnit je igelitka Marlboro a také marně odolává snahám vdovy Hustolesové otrávit je pampeliškami a dalšími libými pochutinami v rámci škudlení z rodinného rozpočtu :-D
Tohle bylo opravdu hodně ztřeštěné čtení, super oddechovka a několikrát jsem se opravdu smála i nahlas, například představě ruské výpravy, která hradnímu průvodci nechá jen trenýrky a holý život :-D Ale také třeba čtení hlášek paní Kornélie Otáhalové - údernice v letech, okupující místní rozhlas MNV, mi dalo hodně zabrat :-D
Kniha určitě splnila účel pobavit a nahlédnout aspoň trošku do oněch neopakovatelných osmdesátek a určitě doporučuji všem, kdo mají rádi sem tam nějakou tu oddechovku, u které si člověk jen užívá všechny ty komické situace a možná si i zavzpomíná na své mládí, dětství, či vyprávění svých starších příbuzných :-)
„Když... mně prostě vždycky přišlo, že když jsem hodná, tak mě nikdo nevidí. Prostě, když jsem zlobila, všichni se kolem mě točili, ale jakmile jsem byla hodná, tak se prostě zapomnělo, že existuju."
Horor může mít opravdu nekonečně podob. A v tomto případě se nenápadně proplížil i do psychologického románu. Protože pro ty malé děti, které musely vyrůstat v tak neskutečně toxickém prostředí, to horor byl. A ten nejhorší možný, protože se jim dostávalo opravdu neskutečného psychického teroru od té nejbližší osoby. Od té, která by své mláďata měla chránit i za cenu vlastního života. Místo toho je neustále srážela, obviňovala, trestala a hlavně svým dvěma dcerám Radaně a Jindřišce dávala najevo, jak jsou zbytečné a jediný, kdo pro ni něco znamenal byl nejmladší syn Leoš.
Jak se lze s takovým dětstvím vypořádat? Jak v sobě najít sílu žít dál? Každé z dětí se s tím vyrovnalo po svém a díky dvěma časovým linkám jsme si mohli udělat svůj obrázek o tom, jakým způsobem je to všechno zasáhlo a kolik si toho přenesli až do dospělosti.
„Život není spravedlivej, musíš si zvykat..."
Všechny děti jednou dospějí, což ovšem neznamená, že v sobě stále nenosí tu malou, dětskou, ustrašenou dušičku plnou bolesti. Někdy si zlo jen dává pauzu a číhá na vhodný okamžik pro další úder. A ten zde nastane, když matku propustí z léčení na psychiatrii, na kterém byla několik let, což opět roztáčí kolo výčitek, citového vydírání a křehké duše nemají šanci.
Kniha Roztříštění je rozsahem nepatrná, ovšem uvnitř ukrývá nekonečně mnoho životní bolesti a utrpení. Představí nám několik lidských charakterů, a každý z nich se se životem pere jinak. Někdo celou minulost bojkotuje, někdo bojuje, někdo přežívá každičký den a někdo před vším zavírá oči. I takhle může vypadat rodina, která si prošla traumatem.
Skvělá kniha, která se zabývá nepřeberným množstvím psychických poruch, traumat, poškození....existuje vůbec světlo na konci tunelu ? Kniha, která vás roztříští, ale kterou prostě musíte číst.
