

Chris Carter Přečtete na zařízeních:
Nelze měnit velikost písma, formát je proto vhodný spíše pro větší obrazovky.
Více informací v našich návodech
Přečtete na zařízeních:
Více informací v našich návodech
Přečtete na:
Nepřečtete na:
Líbí se ti můj profil a chtěl by si mít podobný i ty?
Založit si profilJsem Jana z Ústeckého kraje, která co se naučila číst, nedělá nic jiného než čte. Mám i jiné zájmy, jako jsou seriály, vaření, plavání, divadlo, procházky, výlety, památky či cestování, ale čtení je vždy na prvním místě.


Chris Carter 
Colleen Hoover
Paula Hawkins 

Stefan Ahnhem 

Agatha Christie 

Mads Peder Nordbo
Christoffer Petersen 

James Rollins
Corrie Jackson 
Ellison Cooper
M.W.Craven
Victoria Jenkins 

Robert Bryndza
James Patterson
Karen Cleveland 

Angela Marsons
Dario Correnti
Carin Gerhardsen 

Darcy Coates 

Shari Lapena Zatím poslední kniha Angely a znovu jenom samá chvála. S vrahem jsem byla vedle jak ta jedle. A na konci knihy mi tuhla krev žilách a musím přiznat, že v jednu chvíli jsem si myslela, že budu zase brečet a Angelu za to nenávidět. Za to se jí omlouvám, protože napnula, ale nakonec to dopadlo dobře a ne tak, jak to vypadalo. Nový kolega je sympaťák a jsem ráda, že všichni ho přijali do týmu. Přijde mi, že každou novou knihou Angela posouvá laťku hodně vysoko a nikdy neklesá. I když je pravda, že jsem si jednu chvíli myslela, že nějak polevila a že to nebude tak překvapený zvrat. Naštěstí nezklamala, ale překvapila. U jejich knih mi tuhne krev žilách a jsem napnutá jak kšandy. Angelu mohu prostě jenom doporučit.
Úžasné jako vždy. Čtivé, napínavé, dech beroucí. I ten mráz mi šel po zádech a tuhla krev v žilách. Jako u každé její knížky. Co jsem držela tuto knihu v ruce, bylo mi jasné, že to nebude šťastný konec. Takže slza ukápla jak jsem s tím počítala. I když jsem si říkala, brečet nebudu, jsem ráda že brečím. I když teď to co napíšu není moc pěkné, ale na jednu stranu jsem ráda, že to byl on/ona. Ale přesto mi bude chybět. Nikdo není dokonalý a každý dělá chyby. Ale to neznamená, že to byl/a dobrý/á policista/policistka. (omlouvám se, že jsem neurčitá, ale i když tu jde označit spoiler, přesto spoilerovat nechci.) Vraha jsem tušila správně. I když motiv mi byl nejasný a ani při čtení mi to nedošlo. Ale kdo je Žolík, tak tam jsem byla překvapena, protože jsem tam spíš očekávala někoho jiného. A i když to byl tragický konec, číst tuto sérii nepřestanu a budu nadále věrná.
Tato kniha od moje první z prostředí Itálie a zároveň co se týká sériových vražd. Už od úplného začátku si mě knížka získala. Zde místo kriminální policie tu vyšetřují novináři. Zajímavá kombinace. Já si novináře občas představuji jako hyeny co otravují lidem život, ale tyto dva mě přesvědčili o opaku, že tomu není úplně vždy. Nebo aspoň v té knižní podobě. Ohledně vraha jsem byla vedle jak ta jedle. Stačí maličkost a člověk danou postavu vytěsní z hlavy a zároveň z příběhu, ale zase je pravda, že až takový šok to pro mě nebyl, když vrah byl znám. A to díky psychologie i několika psycho-thrillerů jako seriálů, co jsem viděla, mě to nešokovalo. Ba naopak. Vše do sebe začala zapadat jako jednotlivé dílky puzzlí. Za mne určitě bude kniha patřit mezi ty nejlepší thrillery. A ráda se ke knize znovu vrátím. Rozhodně 5*. :)
Na knihu jsem se těšila. Ze začátku to bylo hodně zajímavé, ale postupně kapitola co kapitola to bylo horší a horší. Místo čtení jsem se snažila najít jinou zábavu. A to čtu ráda. U mě je i problém, že i když kniha není tak zajímavá nebo spíše mě nebaví, tak chci vědět jak to dopadne. A tak jsem to nakonec dočetla, ale trvalo mi to takhle dlouho. Musím říci, že u jedné příležitosti jsem měla fakt strach, ale nakonec přišla úleva, která mi vykouzlila úsměv na rtech. Vraha jsem uhodla, i když motiv jsem měla jiný. Nebo spíše šlo i o záměnu jmen. Ale vrah jako vrah. Musím říci, že kniha mě zklamala. Čekala jsem od toho víc. Ale je pravda, že napětí u mě vyvolala, takže dávám aspoň 3*.
Kniha je úžasná. Pro mě je rozhodně lepší, než kniha Duch domu Ashburnů. Cítila jsem tu větší napětí a i to vzrušení jsem víc pociťovala. Strach možná místy. Je vidět, jak se autorka Darcy zdokonaluje. Víc jsem to prožívala, protože mi postavy víc přirostly k srdci. Obzvlášť Remy a Mark. Líbilo se mi hašteří mezi Marjorii a Tajem. Nejlepší přátelství mezi April a Lu, Bernard a ta jeho nálada, jako když ho všichni otravují. A Piers důchodce, který už pro svá vnoučata nebude nudný děda. Dokonalá a skvělá parta. Je pravda, že Lu mi chvílemi lezla na nervy. A Marjorie v jednu chvíli také, když vše podcenila. Ale zase se mi líbilo, že se všem za to omluvila. Přiznala svou chybu a omluvila, což ne každý dokáže. Jednu chvíli jsem měla obavy, že vrah je skutečný a živí z masa a kostí. A jak se mi ulevilo, že tomu bylo úplně jinak. Ale tajemství dělají své, i když chápu, že jsou občas taková tajemství, o kterých se mluví stěží. Jako mladší jsem vždy chtěla vyvolat ducha a mluvit s ním. Ale co jsem stárla jsem o tom začala pochybovat. Po tomto příběhu vím, že duchové existují, ale vyvolávat a mluvit s nimi rozhodně nechci. :D Na to jsem dost velký srab. :D U této knihy dávám plný počet hvězdiček. :)
Život je jako oceán. Cokoli špatného nebo dobrého do něj vhodíme, se nám vrátí.
