Leatherbound klasiky Líbí se ti můj profil a chtěl by si mít podobný i ty?
Založit si profilO mně
Nadšený sběratel knížek Barnes & Noble vázaných v kůži. Pokud nemám tu v ruce, pak pravděpodobně přemýšlím nad Magic: the Gathering, druhohorním životem a jeho "záhadami", či jen uklízím svým mravencům!
Pokud někdo chce, můj profil na GoodReads je sice skromný, ale poskytuje již dlouho záznamy mých čtiv.
goodreads.com/huatilonalli
Oblíbené literární žánry
Moje srdcovky
Moje čtenářské kolekce
Leatherbound klasiky Moje aktivity
Přesně můj vkus! Připadal jsem si, že nám stařešina vypráví příběhy ne tak dávné minulosti.
První část jde rychle číst, jelikož příběhy jsou kratší a skoro bez návaznosti - od stvoření světa, k prvním lidem, k povodni, k Deuklionovi a Pyrrhe a prvním polobohům.
Druhá část (Příběh Tróji a Odyssea) je pomalejší a detailnější - zde Vám bude řečeno, kdo je koho syn, či dcera. Je to mnohem více zaměřeno na "historický" popis bitvy s prvky bohů, kteří většinou stojí opodál a nezasahují.
Kapitoly jsou obecně krátké - najít tuto knihu v mládi, měl bych jeden příběh na večer!
Rychle přečtené, ano. Zajímavé, ne. V práci a okolí znám nejednoho nadšence, ale tohle ze mě jistě neudělá fanouška. Některé části jsou zajímavé a napínavé, ale hodně tomu škodí fakt, že každý má jiný styl psaní.
Kniha má jedno obrovské mínus. V mnoha překladech začínají sekce "X-tého dne,..."
V tomto tomu tak nebylo a jen pár vět bylo na začátku delších kapitol. Místo tedy nějakého "čtení na dobrou noc" si čtenář ukousne až příliš komplikovaně dlouhé kapitoly.
Příběhy pro mě spadají do dvou kategorií - dobré a špatné. Ty dobré jsou třeba klasiky jako Aladdin, Ali-baba (kde teda není ani hlavní hrdina bych řekl), nebo můj nejoblíbenější Kupec z Bagdádu. Ostatní jsou pak většinou zapomenutelné, i přesto, že připomínají jiné pohádky, nebo příběhy.
Spíš než čtenářský požitek mi kniha přinesla náhled do tehdejšího arabského světa.
Krásný překlad, kde se snaží nějakým způsobem zachovat původní slovní hříčky. Pokud to nejde, jsou zde odkazy. Francouzské básně, písně atd. jsou přeloženy, což u některých knih v této kolekci chyběl.
Co se týče děje knihy, některé části byly velice zdlouhavá, a až zbytečné. Je ale pravdou, že když kniha začala trochu nudit, nastal zvrat. Ale chápu, proč k maturitám existuje zkrácená verze. Hodnotím možná lépe než bych měl, jelikož kniha celkově překvapila.
Tohle nebyl úplně moc můj šálek whiskey.
Název "Pokladnice" by sliboval jen to nejlepší, místo toho to je spíš sborník vlasteneckých děl a básní.
Více než polovina básní je historická a/nebo vlastenecká.
Z novel (kde každá opěvuje lásku k Irsku) jsem ocenil jen Strašidlo Cantervillské (Slavík a růže je v Zimních pohádkách, ale můžeme říct, že Wilde byl jediný čtivý autor). Výběr Stokera, Moora, nebo Joyce mě vůbec nenadchl.
Kniha vypadá dobře zavřená na poličce.
Hřbet není úplně výrazný v porovnání s ostatními kousky, ale obálka je nádherná.
Proto jsem se ke čtení dost odhodlával. Některé recenze o stravitelnosti knihy mi nepřidaly.
Dorothea by v dnešní době byla jistě označena jako feministka, hlavně v porovnání s některými ženami, které jsou již z počátku (pro dnešního čtenáře) jako "nanynky".
Do detailů popsané prostředí a lidský charakter nedává moc prostoru pro děj. Spíš se dozvíme o tom, která píseň postavy je nejoblíbenější, než to, že je těhotná.
I když událostí je málo, z rozhovorů a jednání postav si člověk krásně poskládá děj, a působí to opravdu, jako sbírání drbů na malém městě. Člověk se naučí mít knihu rád a začne se víc a víc vracet.
Kdo chce "happy end", ať nečte epilog. Život není jen radost, ale i krutost.
