1 / 2
Nevěrná žena (Lydii Cabrerové a její malé černošce)
A já vůbec neměl zdání, když jsem si ji k řece vedl, že je to už vdaná paní. Na jakubskou noc to bylo, a že jsem se nechtěl ztrapnit. Cikády se rozhořely, jen co lucerničky zhasly. Spících prsů dotkl jsem se, sotva za humna jsme zašli. Jako květy hyacintů otevřely se mi v dlaních. Její naškrobené prádlo každou chvíli sluch mi raní, jak když deset nožů drásá tkaninu hedvábné látky. ...


