Maxence Fermine: Tango Masaj

...Obyvatelé snad každé vesnice, ke které se přiblížili, před nimi buď utekli, nebo se skryli do podzemních děr uvnitř svých chatrčí jako zvířata, když jim hrozí neprostřední nebezpečí; to málo, co měli, nechali napospas žoldnéřům. Tahle armáda ale neplenila ani nedrancovala. Jediné, čeho se dopustila, bylo to, že vyčerpala několik studní a vyžádala si pytel obilí nebo prosa, kdykoli to měla zapotřebí. Žádné násilí, žádný boj. Povstalecká armáda vypadala mírumilovně a chovala se skromně. Na noc se vždy utábořila uprostřed stepi, daleko od lidských obydlí. A když se pak za úsvitu vydala na další cestu, zůstalo po ní jen trochu teplého popela a otisky nohou v trávě - stopy, které rychle a navždy zmizely...