... Jeho jistota byla obdivuhodná. Zdálo se jí, že to je spíš drzost. Jeho stará drzost, která ji provokovala už ve škole a kterou mu záviděla. Kdykoliv něco dělal, vždycky byl přesvědčený, že to dobře dopadne. A kupodivu to opravdu skoro vždycky dobře dopadlo. Je ve svých letech ještě pořád nestydatě mladý. Ostatně, jestli je pravda, že se dá žít do sto dvaceti let, tak by byl teprve uprostřed života. Ona taky. Kdyby jednou dokázala udělat něco, o čem je stoprocentně přesvědčená, a jít do toho... Jenže ona je vlažný anděl. "I vyvrhl ho Hospodin z úst svých." Takové vlažné anděly nemá nikdo rád, Hospodin ani vlastní děti. Jak potom mají snášet sami sebe? ...