Jiří Horák: Modrý sen, 2. kapitola, Přípitek

Patrové budovy, roztroušené na úpatí vysoké hory, zůstavaly dlouho po ránu v jejím stínu. V půl osmé se v trávě na záhonech ještě drželo studené vlhko od noční rosy, ale celé nádvoří kasáren už bylo plné slunce. Náčelník štábu major Janica stál před budovou štábu, pohrával si se svazkem klíčů, které si právě vyzvedl u dozorčího důstojníka, a čekal, až na hlavní cestě zastaví auto s velitelem školy. Zároveň s plukovníkem Vlasákem vystoupil z volhy náčelník studijního oddělení major Prouza. Velitel školy ho musel vzít někde cestou, protože starý major chodí zásadně pěšky. Nažehlená vycházková uniforma na něm visela jako pytel, zatímco na plukovníku Vlasákovi div nepraskaly švy. ...