Hrdost na technické vymoženosti naší kultury by nás mohla svádět k tvrzení, že ti druzí ještě nejsou tak vyspělí jako my, že nedisponují technologiemi, které by jim umožnily na sebe upozornit. Jenže to by bylo naprosto mylné. Pokud totiž existují mimozemšťané, jsou s největší pravděpodobností na mnohem vyšším stupni vývoje než my. Nasvědčuje tomu ve srovnání se stářím vesmíru extrémně krátká doba, jež uplynula od chvíle, kdy se na Zemi objevil člověk. Homo sapiens je stár necelých 200 000 let a věk naší sluneční soustavy se odhaduje na 4,5 miliardy let. Jenže naše galaxie Mléčná dráha existuje už asi 10 miliard let a je v ní bezpočet hvězd podstatně starších než Slunce. Na příslušné planetě měl tedy případný život na svůj vývoj o několik miliard let delší dobu než na Zemi. Pokud snad v Mléčné dráze dávno před námi vznikly nějaké civilizace, jistě se už dávno dostaly na technickou úroveň, která jim umožňuje prozkoumávat vesmír kosmickými loděmi a sondami. Z výpočtů vyplynulo, že během 30 až 100 milionů let mohlo dojít ke kolonizaci celé Mléčné dráhy. Jestliže je tedy Galaxie stará asi 10 miliard let, bylo by dost času minimálně na 100 kolonizačních cyklů. Proto by mohli být všude kolem nás v Mléčné dráze mimozemšťané. Fakt, že o nich zatím nic nevíme, přiměl v roce 1950 jaderného fyzika Enrika Fermiho vyslovit proslulou otázku: "Tak kde tedy jsou?"