Patricie
1 / 2
O víkendu Nina neměla službu. Zašla si na odpolední představení do kina a cestou domů se na skok stavila v nemocnici, jako to někdy dělávala. Zkontrolovala, že je na oddělení všechno v pořádku, a pak už samozřejmě zamířila za Patricií. „Přinesla jsem ti něco na oslazení života,“ řekla a podala jí čokoládu. Patrika se na ni usmála a čokoládu si položila vedle sebe na noční stolek s tím, že už má vyčištěné zuby a sní si ji zítra. Nina si však povšimla, že se dívka opět chová trochu jinak – měla vláčnější pohyby a zasněnější, lesklý pohled. Povšimla si, že má na polštáři vedle sebe láhev od coly z automatu na chodbě. Ve vzduchu se vznášel zvláštní pach – jakoby nějaký parfém – a vycházel z okolí té láhve na polštáři. Najednou ji přepadl instinktivní pocit, že s tou colou není něco v pořádku. Patrika zachytila její pohled a zareagovala velmi podivně. Vzala colu a strčila ji dolů pod postel. Nině to jen potvrdilo, že její podezření bylo správné. Cítila, jak k ní dívka zaujala nepřátelský postoj. „Patricie, můžu si tu colu na vteřinu půjčit?“ zeptala se s laskavým úsměvem, ale z jejího výrazu bylo patrné, že bude trvat na svém. „A proč?“ opáčila dívka podrážděně. „Jestli jste mě přišla jenom buzerovat, tak můžete jít do prdele!“ Nina se zamračila, pronesla však klidným hlasem: „Patricie, takhle se mnou mluvit nebudeš. Ještě jednou tohle od tebe uslyším a uhodím tě.“ Sotva to vyslovila, sama se nad těmi slovy zarazila. V životě si nic podobného nedovolila, nikdy s pacienty takovým způsobem nejednala. Patricie však pro ni nebyla obyčejná pacientka, a proto se k ní nedokázala a ani nechtěla chovat profesionálně. Patrika se pohrdavě ušklíbla, ale Nina poznamenala: „Radím ti, nepokoušej mě. Myslím to vážně.“ Když Patrika nijak nereagovala, zopakovala: „Půjč mi tu colu, prosím.“ Patrika se však přestala ovládat. „Nechte mě bejt!“ vykřikla. „Kdo vůbec jste? Proč jste si na mě od začátku zasedla? Nemáte žádný právo mě kontrolovat!“ Vyskočila z postele, popadla láhev s údajnou colou a chtěla utéct na chodbu. Nina však zareagovala včas a zastoupila jí cestu. „Dej to sem,“ pronesla stále překvapivě klidným tónem. „Prosím,“ dodala měkce. Patrika začala couvat dozadu do pokoje. „Když to tak moc chcete, tak si pro to pojďte,“ nevzdávala se zjevně už jen z principu; cítila, že tohle nemůže vyhrát. Nina k ní přistoupila, chytila ji za zápěstí a stiskla tak silně, že Patrika vykřikla bolestí a colu upustila. Nina láhev zvedla, otevřela ji, přičichla, ochutnala a všechno bylo jasné. Do coly byl nepochybně přimíchán alkohol.