David Irving je samorostlým historikem, který se zabývá především obdobím Druhé světové války a jejími čelními protagonisty. Jako autor patřil až do devadesátých let minulého století k těm nejprodávanějším. Jeho kredit však významně utrpěl v roce 2000, kdy prohrál vleklý soud o údajnou pomluvu, které se měla dopustit spisovatelka Deborah Lipstadt, když o Irvingovi prohlásila, že popírá Holocaust. Soud, který trval celé čtyři roky, dal nakonec Lipstadt za pravdu a Irving kromě toho, že byl fakticky uznán jako popírač Holocaustu, byl nucen zaplatit soudní výdaje protistrany ve výši téměř dvou milionů liber.
Tato kniha zachycuje Irvingovy vzpomínky z více než ročního pobytu v rakouském vězení, do kterého byl spisovatel v roce 2005 uvržen za obsah své staré rakouské přednášky, kde popíral Holocaust. Některé jeho názory v knize vyřčené se shodují s jeho starými názory, které nedokázal obhájit během soudu s Deborah Lipstadt, ani během svého vídeňského procesu. Ačkoliv tento samotný fakt diskvalifikuje hodnotu těchto tvrzení, je povinností vydavatelství čtenáře upozornit, že David Irving svůj pohled na Holocaust šesti milionů Židů během Druhé světové války nebyl nikdy schopen obhájit jak před akademickými oponenty, tak i před oběma soudy.
Celá kniha tak slouží především jako historický dokument neslavného konce jednoho z nejvýznamnějších popíračů jedné z nejhroznějších historických událostí – Holocaustu.
