Autorčiny knihy jsou přerušované, osamělé reflexe, vzpomínky, poznámky, náznaky, útržky. Podobnost se stylem francouzské prozaičky Camille Laurensové (V náruči mužů; Láska, román) je patrná. Jsou to dokonale komponované subjektivní prožitky jednou psané nádherným básnickým jazykem, podruhé surově a bezohledně hodnotící vlastní minulost: o matce a otci, dětech, přátelích, milencích. O spisovatelce se pochvalně vyjádřil Gabriel García Márquez či Carlos Fuentes.