Krátký fragmentární román Černoch (Crnac) sestávající ze 138 zlomků vydala Tatjana Gromača jako své druhé beletristické dílo. Z názvu románu by se dalo usuzovat, že protagonistou románu bude postava černé pleti, avšak název zde plní výhradně roli metaforického pojmenování „odlišného“, „jiného“. Román lze situovat do chorvatského prostředí konce 20. století, ač se v textu neobjevují žádné místní názvy a téměř ani žádná jména postav, snad ve snaze o obecnější výpověď. Vypravěčkou románu je holčička/dívka (vyvíjí se), která vypráví o minulých událostech svého dětství a dospívání, jež prožívala v době předválečné a v době válečného konfliktu, ale ohnisko vyprávění není stabilní, jako by vypravěčka nevypovídala z téhož časového ohniska, ale vyprávěla vždy z ohniska situovaného „chvíli po“ vyprávěné události. Gromačin román tak těží z efektu autenticity, jenž vyvolávají autobiografická vyprávění. Román postrádá tradiční plynulou dějovost, některé fragmenty tvoří spíše bezčasové básnické obrazy, v jiných, v nichž je čas odměřován válečnými událostmi a smrtí blízkých, se děj naopak žene vpřed. Próze Černoch se již dostalo i několika divadelních zpracování, v Chorvatsku i v zahraničí.